Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru
Na přelomu let 2014 a 2015 se v Moravské
galerii v Brně konala velká výstava, která se věnovala textilní tradici
Brna. Brnu devatenáctého století se říkalo Moravský Manchester, fungovala tu
spousta textilních fabrik, odkud se vyvážely látky do celého světa. Brno
oblékalo vojáky několika evropských armád, jihoamerické indiány i britskou
královskou rodinu. Textilní průmysl přinesl bohatství nejen svým majitelům, ale
ovlivnil tvář celého města – vznikaly nové továrny, v nových čtvrtích vyrůstaly dělnické
kolonie, průmyslníci si nechávali stavět výjimečné funkcionalistické vily, v ulicích
města se objevily tramvaje, byly založeny první sady a parky a postaveno třeba
i Uměleckoprůmyslové muzeum.
Foto: Moravská galerie |
A právě dobu historického
vzestupu města v průběhu 19. a na začátku 20. století výstava
Moravský Manchester mapovala. Jedním z pokusů, jak návštěvníkům výstavy a
zájemcům o historii tuto dobu přiblížit, byla i kniha Fabrika. Spisovatelka Kateřina
Tučková, která je zároveň i historičkou umění a kurátorkou výstav, se rozhodla
ukázat historii města na osudech jednoho významného rodu, rodu textilních
magnátů Offermanů. Jak říká sama autorka, vzniklo cosi mezi fantasy, komiksem a
pohádkou – zvláštní román, který na příběhu pěti generací rodiny vzestup
textilního průmyslu i všechno kolem.
Nejen pozitiva v podobě rozkvětu města, ale i konkurenční boj mezi továrníky spojený s průmyslovou špionáží, otřesné pracovní a životní podmínky dělníků nebo dětskou práci. Netušila jsem, jak moc se dětská pracovní síla využívala – v továrnách pracovaly děti ze sirotčinců, pouze za stravu (1, max. 2 jídla denně), trávily ve fabrice i 14 hodin v šílených pracovních podmínkách, kosily je nejen choroby, ale i podvýživa a pracovní úrazy. O moc lépe se neměli ani dělníci, katastrofální situace v bydlení ústila v to, že v miniaturních bytech bez sociálního zařízení bydlely velké rodiny, které ještě pro přivýdělek braly podnájemníky, takže v postelích se spalo na směny podle směn v továrnách. Někteří osvícení podnikatelé se snažili podmínky dělníků zlepšit, ale šlo to velmi pomalu, navíc zavádění moderních strojů bralo dělníkům práci, takže stávky byly čím dál častější.
Nejen pozitiva v podobě rozkvětu města, ale i konkurenční boj mezi továrníky spojený s průmyslovou špionáží, otřesné pracovní a životní podmínky dělníků nebo dětskou práci. Netušila jsem, jak moc se dětská pracovní síla využívala – v továrnách pracovaly děti ze sirotčinců, pouze za stravu (1, max. 2 jídla denně), trávily ve fabrice i 14 hodin v šílených pracovních podmínkách, kosily je nejen choroby, ale i podvýživa a pracovní úrazy. O moc lépe se neměli ani dělníci, katastrofální situace v bydlení ústila v to, že v miniaturních bytech bez sociálního zařízení bydlely velké rodiny, které ještě pro přivýdělek braly podnájemníky, takže v postelích se spalo na směny podle směn v továrnách. Někteří osvícení podnikatelé se snažili podmínky dělníků zlepšit, ale šlo to velmi pomalu, navíc zavádění moderních strojů bralo dělníkům práci, takže stávky byly čím dál častější.
Foto: Moravská galerie |
Fabrika se snaží tohle vše
zachytit, takže kniha je kromě (občas smyšlených) osudů Offermanových plná „tvrdých
dat“, včetně fotografií a obrázků, jednotlivá hesla odkazují na významné
osobnosti Brna, technické vynálezy doby i na stavby, které vznikaly. Odstup
čtenáři od děje umožňuje i samotné pojetí knihy, kde je velký prostor dán popisu
vzniku samotné výstavy. Je zajímavé sledovat více než rok trvající proces
hledání v archivech a vybírání exponátů, nahlédneme pod pokličku práce jednotlivých
kurátorů (Fabrika je kolektivní dílo, kromě Tučkové se na ni podíleli i spoluautoři
výstavy Andrea Březinová a Tomáš Zapletal). Bavily mě třeba poznámky o tom, jak
výstavu bude doprovázet zvukový záznam rachotu dobových strojů – a že to bude
asi na kustody a hlídače výstavy příliš.
Zjistíme, že o řadě lidí se toho dá v depozitářích
a archivech najít žalostně málo. I toho Tučková využívá a některé osudy si
prostě domýšlí tak, aby celá skládanka zapadala. Baví ji to, zkouší různé
možnosti a varianty, je vidět, že by z téhle materie mohl být velký společenský
román. Ale ani současná podoba knihy – vlastně svého druhu katalog k výstavě
- není vůbec špatná. Po přečtení mám najednou o Brně úplně jinou představu a
hodně jsem se dozvěděla i o životě v 19. století. Konečně se mi povedlo
ujasnit si, jak to asi na Moravě vypadalo, když tudy táhl Napoleon, došly mi
některé kroky továrníků Liebiegů u nás v Liberci,
což byla tehdy druhá textilní metropole monarchie.
Foto David Konečný |
Knihu jsem přečetla během dvou
dnů na cestách a opravdu mě bavila. Podobně nenásilné
vzdělávání můžu, takhle nějak by
se měla historie učit. Jinak si na své určitě přijdou hlavně Brňané,
garantuji, že si výlet do historie s Kateřinou Tučkovou užijí.
Hodnocení: 90%
Andrea Březinová, Kateřina Tučková a Tomáš Zapletal: Fabrika
· Nakladatel: Host
· ISBN: 978-80-7491-479-9, EAN: 9788074914799
· Popis: 1× kniha, brožovaná, 226 stran, 13,6
× 20,4 cm, česky
· Rok vydání: 2014 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat