Nemám moc ráda povídky, ale Ježíšek to nějak nezaznamenal a
pod stromeček mi nadělil novou knihu Martina Reinera Jeden z milionu.
Martin Reiner, dřív známý také jako Martin Pluháček, je
známou brněnskou kulturní osobností. Po revoluci provozoval nakladatelství
Petrov, poté založil nakladatelství Druhé město, kde exkluzivně vydává Michaela
Viewegha a Evžena Bočka, ale taky třeba Petra Stančíka, Jiřího Kratochvila,
Michala Ajvaze nebo Zuzanu Brabcovou. Před dvěma lety zazářil na literárním
poli knihou Básník (román o Ivanu Blatném) a získal (právem) snad všechny
literární ceny, které se u nás udělují (v čele
s Magnesií Literou a Knihou roku Lidových novin).
Básník mě nadchl a ohromil, to byl možná důvod pro to, že
jsem po Jednom z milionu hned včera večer sáhla. (Ale možná to bylo taky
proto, že povídka, která dala knize jméno, vyšla minulý týden ve velké
literární příloze Respektu, anebo jsem si
z nadílky podvědomě vybrala tu nejtenčí knížku?:-) Každopádně je
ale Jeden z milionu mým prvním letošním přečteným dárkem. A vůbec si nestěžuju, tyhle
Pluháčkovy/Reinerovy povídky se mi docela strefily do vánoční nálady.
Jeden z milionu představuje soubor čtrnácti povídek
z nejrůznějších prostředí. První půlka knihy je spíše intimní, možná
částečně autobiografická – řeší se v ní rodinné vztahy mezi rodiči a dětmi,
vzpomínky dítěte na srpen 68, prázdninové příhody, které ovlivnily zbytek
života. Druhá část knihy je víc fabulační –
povídka o vězeňském pěveckém sboru složeném z vrahů, o muži, který chodil na dálniční most
sledovat lidi v projíždějících autech a fabuloval si o nich příběhy, o
člověku, který jezdil tramvají…
Přestože jde o povídky, s některými hrdiny se čtenář
potká víckrát, ve více rolích, takže to jako celek působí nakonec téměř
propojeně – hlavně asi zásluhou poslední povídky, ve které hrdina projíždí
tramvají Brnem a vzpomíná, tady se dokonce objevuje i již výše zmiňovaný román
o Blatném. Jinak se ale jednotlivé povídky od sebe hodně liší – nejen obsahem,
ale i formou – od deníkového záznamu k vyprávění, od dialogu
k synopsi divadelní hry, občas je to tak pestré, jako by se autor
v různých žánrech procvičoval. Krom
toho se liší i vyznění - některé povídky jsou zábavné, jiné nostalgické, další
mají přídech hororu . S hrdiny jednotlivých povídek se ale každopádně může
čtenář identifikovat, nejsou to ti v poslední době tak populární lůzři,
kteří zaujmou jen určitou část čtenářského spektra (možná proto mě nebere Emil
Hakl). Reiner píše o tom, co ho zajímá a
co ho baví, zároveň to ale dělá tak zajímavě, že si to užije i čtenář. Jen si ale myslím, že to chce čtenáře
s určitými životními zkušenostmi, tohle opravdu není young adult, myslím,
že ještě před pár lety bych tuhle knihu odložila jako nudnou a nezáživnou,
zatímco dnes jsem si děj i pointy jednotlivých povídek celkem užívala. Povídek
je tak akorát, aby kniha působila kompaktně a nenudila.
Pokud máte chuť se trochu zastavit anebo máte rádi Brno,
čtete rádi povídky, příp. vás zajímá, jaký je další autorův vývoj po opusu
Básník, dejte Jednomu z milionu šanci. Určitě nebudete litovat.
Hodnocení: 90 %
PS: Povídka Jeden z milionu, která dala knize jméno, se
nakonec v konečném výběru neobjevila. Když si zajdete do trafiky pro
poslední číslo Respektu, můžete si ji přečíst aspoň tam.
Martin Reiner: Jeden
z milionu
- · Nakladatel: Větrné mlýny
- · ISBN: 978-80-7443-190-6, EAN: 9788074431906
- · Ilustrace: Dvořáková, Martina
- · Popis: 1× kniha, vázaná, 204 stran, 12,3 × 19 cm, česky
- · Rok vydání: 2016 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat