Znáte to, někdy se na nějakou knihu moc těšíte a nakonec nejsou vaše očekávání ani zdaleka naplněna? A někdy se Vám do nějaké knížky vůbec nechce, říkáte si, že to bude blbost, a pak přijde okouzlení a nadšení? Tak Gentleman v Moskvě je u mne ten druhý případ:-)
Nevím proč, ale nějak jsem měla zafixováno, že to bude cosi jako bondovka. Možná mě zmátl ten přebal? Těžko říct... Ani vychvalování v rámci anotace příliš nepřesvědčilo: deset měsíců na žebříčku bestsellerů The New York Times? Jedna z nejlepších knih roku 2016 pro deníky The Chicago Tribune a The Washington Post? Překlady do více než dvaceti jazyků a přes milion prodaných výtisků? No, nevím, sebechvály až až.... Nakonec jsem ale po knize sáhla v rámci volnějšího prázdninového režimu a už jsem ji z rukou nepustila.
Hlavním hrdinou je hrabě Rostov, šlechtic, který je za publikování nebezpečné básně bolševiky odsouzen k doživotnímu domácímu vězení v hotelu Metropol. Rostov je nucen opustit své výstavné apartmá a přestěhovat se do kamrlíku pod střechou, přesto se však rozhodne, že se svému osudu nepoddá. Protože: "pokud se člověk nevypořádá s okolnostmi, okolnosti se vypořádají s ním". Rostovův život se tedy odehrává za zdmi hotelu uprostřed Moskvy, jeho souputníky a přáteli se stávají členové hotelového personálu, hoteloví hosté i bývalí přátelé ze starých časů, kteří ho čas od času navštěvují. Speciální roli sehraje i jedna malá slečna, která v hotelu dočasně bydlí se svým otcem. A zatímco Rostov bere otěže svého života stále více do svých rukou a živí i baví se tím, co umí a zná (uplatňuje svou eleganci a humor, šlechtickou výchovu, znalost diplomacie a cizích jazyků, orientaci v gastronomii), venku se odehrávají ty největší historické události Ruska. NEP, hladomor na Ukrajině, gulagy, Velká vlastenecká válka, Stalinův kult, nástup Chruščeva. To všechno se dříve či později odráží i na fungovaní luxusního hotelu Metropol...
Gentleman v Moskvě je svěží a optimistické čtení, možná typ knihy na "slow reading". S hrabětem Rostovem získáváme vhled do ruských dějin i ruské literatury, těší nás jeho pozitivní přístup k životu, je to možná trochu pohádka, ale krásně se čte. Moc mě bavily hry, které hrával Rostov se svou svěřenkou (slavné trojice a čtveřice), smála jsem se u převratného díla o úloze chleba v literatuře a s napětím sledovala, zda se podaří sehnat všechny tajné ingredience do vysněného jídla. Vše je psáno krásným jazykem, který přímo vybízí k vychutnávání. Ano, na knize je poznat, že autorem je nikoliv Rus, ale Američan, hlavně na tom pozitivním vyznění, ale vůbec mi to nevadilo. Pokud si budu chtít přečíst něco o drsné ruské historii, pustím se do Solženicyna nebo do Alexejevičové... Každý ruský hrdina přece nemusí skončit v Lubljance nebo v gulagu...
Při čtení ke mně probleskovaly vzpomínky, které na Rusko ze svých několika návštěv mám - drsný dělník čtoucí si po šichtě cestou domů básně, chlápek krmící v parku holuby, vojáci, které nepřekvapí ani to, že trochu začíná hořet vlak...
Američan Amor Towles napsal krom Gentlemana v Moskvě i další velmi úspěšnou knihu: Pravidla zdvořilosti, která se odehrává v prostředí newyorské smetánky třicátých let minulého století - asi se po ní budu muset podívat.
Děkuji AlbatrosMédia za příjemný čtenářský zážitek.
Při čtení ke mně probleskovaly vzpomínky, které na Rusko ze svých několika návštěv mám - drsný dělník čtoucí si po šichtě cestou domů básně, chlápek krmící v parku holuby, vojáci, které nepřekvapí ani to, že trochu začíná hořet vlak...
Američan Amor Towles napsal krom Gentlemana v Moskvě i další velmi úspěšnou knihu: Pravidla zdvořilosti, která se odehrává v prostředí newyorské smetánky třicátých let minulého století - asi se po ní budu muset podívat.
Děkuji AlbatrosMédia za příjemný čtenářský zážitek.
Hodnocení: 90%
Amor Towles: Gentleman v Moskvě
- Nakladatel: Vyšehrad
- EAN: 9788074299735 ISBN:978-80-7429-973-5
- Originál: A Gentleman in Moscow
- Překlad: Šímová, Martina
- Popis:1× kniha, vázaná, 472 stran, česky
- Rozměry: 14 × 20,6 cm
- Rok vydání: 2018 (1. vydání)
Mě Gentleman začal pořádně bavit až skoro v půlce, dokud se k němu nedostala Sofie přišel mi děj takový epizodický, že nikam nesměřoval. Ale musím přiznat, že posledních dvě stě stran jsem si opravdu užila!
OdpovědětVymazat