Jáchym Topol patří k mým oblíbeným spisovatelům. Jeho knihu Sestra považuji za jednu z nejzásadnějších knih svého mládí, četla jsem ji několikrát a beru ji jako svého druhu generační román. Četla jsem samozřejmě i všechny Topolovy ostatní knihy, ale žádná z nich mě už tolik neuchvátila. Podařilo se to až té poslední, která vyšla v roce 2017 po dlouhých 8 letech pauzy. Mám ji doma už delší dobu, ale nějak pořad nebyla ta správná nálada. Tanečky, které se kolem knihy točily (známá kauza "citlivý člověk Vaclav Klaus st.") sice vzbudily zvědavost a navnadily, ale nakonec si kniha počkala až na začátek roku 2019.
O čem Citlivý člověk je? Jak už bývá u Topola zvykem, děj knihy je poměrně spletitý. V hlavních rolích táta, máma a dvě děti: malý kluk a miminko. Jsou to novodobí nomádi, cestují po Evropě, sem tam si zahrají na nějakém divadelním festivalu, občas něco šlohnou. Bohužel to ale vypadá, že tomuto způsobu života v soudobé Evropě odzvonilo. Na oblíbených místech pro táboření stojí improvizované tábory migrantů a na Východoevropany už na rozdíl od devadesátých let minulého století není nikdo zvědavý.
Máma má zdravotní problémy a péčí by potřebovaly i obě děti (nemluvící kluk i velmi zvláštní kojenec), a tak táta rozhodne, že se po letech vrátí do rodného kraje. Podaří se, byť s malou, ale dramatickou zastávkou na území okupované Ukrajiny, kam se dostanou s pomocí náhle se zjevivšího tátova staršího bratra Ivana (pěkná příhoda s Gérardem D.) Po útěku z novoruského Ajvaristánu je další zastávkou Posázaví. Jenže ani to Česko už není, co bývalo. Lidé zestárli, okorali, zcyničtěli, rodina (teď už jen táta s dětmi) se navíc zaplétá do panoptika bizarních postav životních ztroskotanců. Banda chlápků z vrakoviště, která se živí vymáháním pohledávek, motorkářské policejní komando, ženy z bordelu, který vede tátova ségra Monča, lidi umírající ve skalních obydlích na pančovaný alkohol... Na tátu se lepí smůla, on sám tomu dost napomáhá svým chováním a svými nápady, takže se neustále zaplétá do podivných situací, kolem se dějí nadpřirozené anebo naopak maximálně přízemní věci, je to takový existencionální kolotoč, ze kterého by táta opravdu rád vystoupil...
Musím říct, ze tahle kniha mě opravdu do sebe vtáhla. Topolova úžasná čeština, absence gramatických pravidel, absurdní situace, bláznivé nápady, humor, ale taky smrt, deprese, znepokojení, obavy z budoucího, ze stáří, prostě velká jízda. Chápu, ze to není čtení pro každého, ale mě to nesmírně zlepšilo náladu a obnovilo víru v českou prózu - ano, Topol se nikdy nebude číst (a hlavně prodávat) jako Patrik Hartl nebo Radka Třeštíková, ale je skvělé, že tu někdo takový pořád je a píše. A je mi úplně jedno, co si o něm myslí Klausovic rodina (on měl Václav st. s těmi falešnými a prázdnými Topoly ostatně vždycky problém:-).
Nakonec jsem si Citlivého člověka dala nadvakrát: v průběhu čtení jsem totiž zjistila, že pro Český rozhlas stanici Vltava knihu načetl Petr Čtvrtníček. Obstarala jsem si a rozhodně nelitovala. Čtvrtníček se na tyhle týpky, kteří Topolovu knihu zabydleli, hodí úplně skvěle. Jeho civilní projev, uvěřitelnost, obecná čeština, humor, no myslím, ze jsem to neposlouchala naposledy. Palec nahoru pro interpreta i režiséra rozhlasové nahrávky Petra Mančala.
 |
| zdroj Vltava |
Pokud Jáchyma Topola znáte a máte ho rádi, pak je doporučování Citlivého člověka zcela zbytečné, určitě jste ho už četli. Pokud si nejste jisti, ale chtěli byste ho zkusit, doporučuji audioverzi v podání Petra Čtvrtníčka, která pro první seznámení znamená určitě menší šok než psané slovo. Já každopádně dávám nekritických 100% oběma verzím.
Hodnoceno 100%
Jáchym Topol: Citlivý člověk
- Nakladatel: Torst
- EAN: 9788072155415
- ISBN: 978-80-7215-541-5
- Popis: 1× kniha, brožovaná, 360 stran, česky
- Rozměry: 14 × 19,5 cm
- Rok vydání: 2017 (1. vydání)
- Autor: Jáchym Topol
- Interpret: Petr Čtvrtníček
- Obsah: Zkrácen
- Délka: 6:30 h
- Formát: MP3 ke stažení (354 MB)
- Jazyk: Česky
- Vydavatel: Radioservis, 2018
Žádné komentáře:
Okomentovat