neděle 4. srpna 2019

Jan Dostál: Stvůra (Sculpture line)

Jan Dostál mě baví. Loni měl v rámci Sculpture line v Liberci svou sochu s názvem Tři, nerez jehlan,  který nechal třikrát shodit z vysokého jeřábu. Byla jsem na komentované prohlídce a odcházela s tím, že jsem se už dlouho takhle nepobavila. Letos připravil pro stejnou sochařskou přehlídku Stvůru, obrovskou  sochu, která naprosto uchvátila prostor náměstí Republiky. Dvanáctimetrové monstrum, které na mě opravdu zapůsobilo. 


Se Stvůrou se musí žít

Dělat sochy lze různým způsobem, dělat ale velkou sochu je svým způsobem příběh sám o sobě. Jan Dostál, velmi mladý sochař, pouhý rok po absolvování Gabrielova sochařského ateliéru na brněnské FAVU, se pustil do svého zatím největšího díla, zvícího 12 metrů do výšky. Motivem je Stvůra, postava nepostava sestavená a svařovaná z kusů ostrého železa, materiálu, se kterým sochař žije, a který miluje. Stvůra má svůj předobraz v podobě modelu, pokud se o soše vysoké cca dva a půl metru dá jako o modelu vůbec mluvit. Podle něj Honza sestavuje od nohou svoji velkou, veeelliiiikkoouu výslednou Stvůru. Antropomorfický tvar na pomezí abstraktního výrazu se vyznačuje dostálovským rukopisem, plným ostrých tahů a řezavých úhlů. Má svůj vizuální backround stejně tak v současném scifi světě, jako v tetovací subkultuře či se odráží od pozdního sochařského modernismu. Stvůra je velkolepá a vstupuje na světlo z důvodu, aby Jan Dostál vyjevil svůj zvláštní železný ostrý vesmír, svoji estetiku, se kterou žije a která žije v něm, jak Vetřelec, kterého se určitě nejde zbavit. Svařovat po částech velkolepou plastiku, bez doprovodného výkresu, podle svých představ, za pomocí jeřábu-sochy vlastní konstrukce a vlastní výroby je ovšem také velkolepé. Umění má v tomto případě šanci uhranout a překvapit. A nejen velikostí Stvůry. Vítejte do jiného světa













Žádné komentáře:

Okomentovat