úterý 11. června 2024

Stanislav Komárek: Jezovita Balbinus

Stanislav Komárek (*6. srpna 1958 v Jindřichově Hradci) je český biolog, filozof a spisovatel. Je známý pro své originální eseje, básně, romány, práce z oblasti etologie, antropologie, historie biologie a vysokoškolskou pedagogickou činnost. A je to také už dlouhá léta můj oblíbený spisovatel a esejista. Naposledy jsem se tady na blogu rozplývala za covidu nad jeho memoáry Města a městečka.

Loni vyšla jeho poslední kniha Jezovita Balbinus, kterou jsem si s potěšením zapůjčila v knihovně. Je to historický román sui generis, odehrává se v 17. století v českých zemích a jeho hrdinou je český historik a spisovatel (a jezuitský kněz) Bohuslav Balbín. 

Oficiální anotace: Román o životě učence, literáta, kněze a pedagoga Bohuslava Balbína (1621–1688) propojuje realitu a fikci pokud možno tak, aby na sebe co nejtěsněji nasedaly, zároveň se snahou vylíčit dobové mravy a atmosféru tak věrně, jak jen s odstupem let lze. Sedmnácté století, dominované třicetiletou válkou, patřilo v našich zemích a přilehlé střední Evropě k nejhorším vůbec, srovnatelné snad jen s tím dvacátým. I Balbín v dobovém bludišti prospěchu a hrůzy kličkoval, jak se dalo. Dříve, než se stal idealizovanou, leč zaprášenu vycpaninou v obrozenecké almaře zasloužilých dědků, to byl člověk z masa a krve, také nadšený lovec a rybář, první český „skautský vůdce“ i jazykový národovec.

„Českých knížek hubitelé lítí – plesnivina, moli, jezoviti“ -  napsal v 19. století Karel Havlíček Borovský. To ale Komárek, alespoň v případě tohoto konkrétního "jezovity", poměrně přesvědčivě vyvrací. Rozhodl se pro formu, kdy podrobně popisuje Balbínův život od narození až do smrti, zároveň se ale zaměřuje na soudobé politické a společenské dění, přičemž obé velmi originálně a vtipně komentuje. Vychází samozřejmě z dobových pramenů či z knih, jichž je Balbín autorem, neváhá ale některé životní okolnosti románovou formou domyslet, dopovědět či interpretovat. 

Před čtenářem se tak rozprostírá velmi zajímavý a dobrodružný Balvínův život, kde nechybí ani kapitoly věnované sexuálnímu životu a sexuální orientaci, představení Balvína jako aktivního obránce Prahy před Švédy, nebo jako průkopníka turistiky a skautingu. Budete žasnout, jaký život mohl také jezuitský kněz v době baroka vést, kolik výjimečných lidí za život potkal a co všechno jeho brilantní mozek vyplodil a napsal - jako náhražku za nedostupné tělesné hrátky (odloučení od oblíbenců v něm uvolnilo spoustu energie). 

Děj, aby byl pro běžného zájemce čitelný, musí mít nějakou míru imaginace, neboť člověkovy radosti se v archivních materiálech téměř nedochovávají, naopak buzerace, které zažil, tam nechávají stopy hojné.

....

Kniha zajisté vzbudí i odpor, pozdní osvícenci se budu bouřit, že dávné tmáře líčím v příliš laskavém světle, příznivci jezuitů naopak, že příliš kriticky a jistě najdou nějaké věcné detaily, které zcela nesedí - dám jim radu, kterou mám už v memoárech - ať si o B. B. a jeho době napíší vlastní knihu, kde bude vše přesně tak, jak si představovali, že to „bylo doopravdy”.

...

V dnešních pojmech byl Janek pedofil, ale to se tehdy tak nebralo a nikdo se nad tím nepozastavoval. Nikdy svému oblíbenci ostatně neublížil, byť jej líbal nápadně často a dlouho a občas mu vyhrnul košilku za účelem zjištění, „jak mu brabčík roste”.

...

Na rozdíl od jiráskovských představ, očekávajících v takovémto zení strohou, studenou a ponurou askezi, byla celková atmosféra pro nás dnes zvláštní směsicí skutečné přísnosti a důslednosti a zároveň snahy žáky bavit a podporovat v nich smysl pro různé kolektivní taškařice, pokud byly aspoň trochu sofistikované a nezaváněly nějakou herezí. Chovanci chodili na dlouhé procházky za hradby města, hráli si s míči (ovšem chlupy vycpanými), kuželky či stříleli na terč, měli povoleno chovat v kolejních prostorách pro zábavu krotká zvířata a ptáky, byli baveni fyzikálními pokusy, zejména optickými se zapalováním koudele pomocí čoček a dutých zrcadel či rozkladem světla hranolem - kdo by nechtěl spatřit pestrobarevné spectrum - strašidlo?

...

Žoldnéři dbali na to, aby jejich živnost nebyla příliš nebezpečná: konvence určovala, že se nesmělo bojovat před slunka východem a po slunka západu, v neděli, na zasvěcené svátky a podobně. Většina žoldáků ale hynula na rozmanité infekce, proti nimž nebyla žádná opatrnost dost velká. Žoldnéřská armáda také ze země odsávala a „spalovala” problematické mladé muže, kteří dnes bloudí mezi „pasťákem”, kriminálem a sociálním úřadem.



Komárek se do Balbína občas trochu projektuje, ale je to většinou spíše milé a zábavné. Prostě oba byli/jsou intelektuálové své doby, navíc interdisciplinárně zaměření. Bohuslav Balbín vychází z Komárkova líčení jako velmi zajímavá a barvitá postava, která svou dějinnou epochu výrazně přesahovala. 

Takhle bych si životopisy, jejichž četba mě bude bavit a něco si z nich i zapamatuju, představovala:-)



Hodnocení: 100%


Stanislav Komárek: Jezovita Balbinus

  • Nakladatel: Academia
  • Edice: Spisy Stanislava Komárka
  • EAN: 9788020033673
  • ISBN: 978-80-200-3367-3
  • Doporučená prodejní cena: 285 Kč
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 152 stran, česky
  • Rozměry: 14 × 19,6 cm
  • Rok vydání: 2023 (1. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat