Spencer Johnson: Kam zmizel můj Sýr?

Opět jedna kniha z kategorie osobní rozvoj, tentokrát mě oslovilo nakladatelství Baroque partners s nabídkou recenzního výtisku knihy se zvláštním názvem: Kam zmizel můj Sýr?

Vzhledem k tomu, že kniha má vlastní wiki stránku, na goodreads.com skoro 6 tisíc hodnocení (známka 3,6 z 5) a navíc se jí prý prodalo několik desítek milionu výtisků, tak jsem usoudila, že do toho půjdu.

Dobrá zpráva:

Kniha Vám sebere tak maximálně hodinu času. Má bez úvodu, obsahu a závěrečných reklam asi 90 stran, z toho ale je ještě dost obrázků a písmo ve velikosti „první čtení“. Převratnou myšlenku nečekejte, je to velmi jednoduché, hlavní poslání ve třech větách:  „Věci se mění. Naučte se přizpůsobit. Buďte pozitivní.“ Ale dobrá, dá se to, chvilkami je to i vtipné. Zkuste si třeba odpovědět na otázku: „Co byste udělali, kdybyste se nebáli?“  

Špatná zpráva:

Knížka v češtině už vyšla několikrát – v roce 2000 ji vydala Pragma v překladu Mario Valeriána, o čtyři roky později stejné nakladatelství v překladu Jana Brázdy vydalo dvě speciální ilustrované edice pro děti a pro mládež.

Baroque partners letos vydalo knihu v novém překladu Petra Krále, což nebyla to zrovna dobrá trefa. Když první odstavec knihy zní: „Příběh Kam zmizel můj sýr? vytvořil Dr. Spencer Johnson, aby mu pomohl vyrovnat se se složitou změnou v jeho životě. Ukázal mu, jak vzít jeho měnící se situaci vážně, ale aby nezvážněl příliš“, tak si pomyslíte jen: ufff, to bude náročné. A je. Hlavní hrdinové se jmenují Čenichalka, Spěchalka, Bezrad a Nerad (ty první dvě jsou myši, ti druzí dva jsou, ehm, lidičkové). Kniha je plná vět jako: „Potom jsem si uvědomil, že jsem byl opravdu naštvaný sám na sebe, protože jsem neviděl, co bylo zřejmé, a neudělal jsem nic, co fungovalo, když přišla změna.“ nebo „Naše obchody se najednou staly zastaralými…“ Nepovažuji se za nějakého jazykového puristu, ale vážně jsem ráda, když nemusím při čtení přemýšlet, co tou větou ten člověk asi myslel?

Umím si představit, že knížka (v adekvátním překladu) může být docela dobrou četbou třeba pro studenty středních škol. Takový úvod do self-help literatury, který ukáže, že je dobré být aktivním, že jedna zkažená šance neznamená konec světa. Jinak je to prý oblíbená kniha, která se dává zaměstnancům při organizačních změnách a propouštění… Hmm, dostat zrovna tuhle knihu, to by se mě asi dotkloJ

Spencer Johnson je americký psycholog, spisovatel a konzultant v oblasti managementu.  Je autorem několika bestsellerů, kromě Kam zmizel můj Sýr je i spoluautorem populárního konceptu Minutového manažera. Na své webové stránce uvádí, že prodal více než 50 milionů knih, a to celkem ve 47 jazycích. Šikovný člověk, který má o svém Sýru opravdu přehled...

Hodnocení: 50%

Spencer Johnson: Kam zmizel můj Sýr?

• Nakladatel: Baroque partners, s.r.o.
• ISBN: 978-80-87923-00-9, EAN: 9788087923009
• Překlad: Král, Petr
• Popis: 1× kniha, vázaná, 96 stran, 13,4 × 21,2 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Paula Hawkinsová: Dívka ve vlaku

Tajemství ukryté v klapotu kolejí

Dívka ve vlaku zaujala několik milionu čtenářů a je na nejlepší cestě stát se předvánočním bestsellerem. Necháte se zlákat i vy?

Rachel, titulní postava románu, je pětatřicetiletá žena, alkoholička, které se rozpadlo manželství, přišla o práci a spolubydlící už má jejích opileckých excesů plné zuby. Přesto se ale Rachel snaží zachovávat dekorum a zdání normálnosti, proto každý den vyráží vlakem ze svého bydliště do Londýna „jakoby do práce“. Během jízdy si dává jednu plechovku ginu s tonikem za druhou a oddává se přitom fantazírování o lidech, které vídá z okna. Nejraději má manželskou dvojici z předměstského domku – pár, kterému dala dokonce jméno: Jess a Jason. Jejich život se trochu podobá tomu, který Rachel chtěla vést se svým bývalým mužem Tomem. Jednoho dne ale Rachel zahlédne svou oblíbenou hrdinku Jess, jak se na terase líbá s cizím mužem. A krátce nato žena zmizí. Stojí za zmizením manžel, jak se domnívá policie? Může na tom něco změnit výpověď tak nespolehlivého svědka, jakým je věčně opilá Rachel? A není to celé ještě nějak úplně jinak?

Román je vyprávěn z pohledu tří ženských postav – jednou je již zmiňovaná Rachel, druhou potom ona sledovaná (a zmizelá) dívka, která se ve skutečnosti jmenuje Megan a poslední vypravěčkou je pak Anna, druhá žena Rachelina bývalého manžela Toma. Jejich vyprávění se prolíná, stejná událost vypadá z pohledu různých osob různě, výpovědi navíc nejsou chronologické, ale časově různě posunuté, což dohromady dává hodně zajímavou skládačku. Autorka ale i přes tuto komplikovanou stavbu dokázala udržet napětí a spád, takže si tuhle knihu (i s ohledem na počet stran) můžete vychutnat během večera či dvou. A určitě to není žádné „ženské čtení“, jak by se možná mohlo z předchozích řádků zdát, dost podstatnou úlohu v téhle knize hrají i muži.

Dívka ve vlaku mě poměrně zaujala. Na druhou stranu jsem ale, přiznávám, nepochopila, proč se stala takovou senzací a nejprodávanější knihou poslední doby. Sama jsem během uplynulého roku přečetla řadu stejně dobrých, a možná i lepších knížek. Tak proč? Protože je to o vztazích? Protože to mělo dobrou reklamu? Můj osobní názor je, že jde o knihu pro široké publikum, pro ty, kteří vůbec nečtou pravidelně, knihu si koupí maximálně na dovolenou, nebo ji od někoho dostanou k vánocům. A do tohohle mainstreamu se nějak autorce, Paule Hawkinsové, podařilo strefit. Jsem ale docela zvědavá, jestli do tohoto rozjetého vlaku naskočí i český čtenář. Každopádně ale s touto knihou chybu neuděláte.

Hodnocení: 80 %

Paula Hawkinsová: Dívka ve vlaku

• Nakladatel: Ikar
• ISBN: 978-80-249-2860-9, EAN: 9788024928609
• Originál: The Girl on the Train
• Překlad: Klásková, Věra
• Popis: 1× kniha, vázaná, 328 stran, 15 × 23,5 cm, česky
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)

Kateřina Tučková a spol.: Fabrika

Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru

Na přelomu let 2014 a 2015 se v Moravské galerii v Brně konala velká výstava, která se věnovala textilní tradici Brna. Brnu devatenáctého století se říkalo Moravský Manchester, fungovala tu spousta textilních fabrik, odkud se vyvážely látky do celého světa. Brno oblékalo vojáky několika evropských armád, jihoamerické indiány i britskou královskou rodinu. Textilní průmysl přinesl bohatství nejen svým majitelům, ale ovlivnil tvář celého města – vznikaly nové továrny,  v nových čtvrtích vyrůstaly dělnické kolonie, průmyslníci si nechávali stavět výjimečné funkcionalistické vily, v ulicích města se objevily tramvaje, byly založeny první sady a parky a postaveno třeba i Uměleckoprůmyslové muzeum.

Foto: Moravská galerie

A právě dobu historického vzestupu města v průběhu 19. a na začátku 20. století výstava Moravský Manchester mapovala. Jedním z pokusů, jak návštěvníkům výstavy a zájemcům o historii tuto dobu přiblížit, byla  i kniha Fabrika. Spisovatelka Kateřina Tučková, která je zároveň i historičkou umění a kurátorkou výstav, se rozhodla ukázat historii města na osudech jednoho významného rodu, rodu textilních magnátů Offermanů. Jak říká sama autorka, vzniklo cosi mezi fantasy, komiksem a pohádkou – zvláštní román, který na příběhu pěti generací rodiny vzestup textilního průmyslu i všechno kolem.

Nejen pozitiva v podobě rozkvětu města, ale i konkurenční boj mezi továrníky spojený s průmyslovou špionáží, otřesné pracovní a životní podmínky dělníků nebo dětskou práci. Netušila jsem, jak moc se dětská pracovní síla využívala – v továrnách pracovaly děti ze sirotčinců, pouze za stravu (1, max. 2 jídla denně), trávily ve fabrice i 14 hodin v šílených pracovních podmínkách,  kosily je nejen choroby, ale i podvýživa a pracovní úrazy. O moc lépe se neměli ani dělníci, katastrofální situace v bydlení ústila v to, že v miniaturních bytech bez sociálního zařízení bydlely velké rodiny, které ještě pro přivýdělek braly podnájemníky, takže v postelích se spalo na směny podle směn v továrnách. Někteří osvícení podnikatelé se snažili podmínky dělníků zlepšit, ale šlo to velmi pomalu, navíc zavádění moderních strojů bralo dělníkům práci, takže stávky byly čím dál častější.

Foto: Moravská galerie

Fabrika se snaží tohle vše zachytit, takže kniha je kromě (občas smyšlených) osudů Offermanových plná „tvrdých dat“, včetně fotografií a obrázků, jednotlivá hesla odkazují na významné osobnosti Brna, technické vynálezy doby i na stavby, které vznikaly. Odstup čtenáři od děje umožňuje i samotné pojetí knihy, kde je velký prostor dán popisu vzniku samotné výstavy. Je zajímavé sledovat více než rok trvající proces hledání v archivech a vybírání exponátů, nahlédneme pod pokličku práce jednotlivých kurátorů (Fabrika je kolektivní dílo, kromě Tučkové se na ni podíleli i spoluautoři výstavy Andrea Březinová a Tomáš Zapletal). Bavily mě třeba poznámky o tom, jak výstavu bude doprovázet zvukový záznam rachotu dobových strojů – a že to bude asi na kustody a hlídače výstavy příliš. 

Zjistíme, že o řadě lidí se toho dá v depozitářích a archivech najít žalostně málo. I toho Tučková využívá a některé osudy si prostě domýšlí tak, aby celá skládanka zapadala. Baví ji to, zkouší různé možnosti a varianty, je vidět, že by z téhle materie mohl být velký společenský román. Ale ani současná podoba knihy – vlastně svého druhu katalog k výstavě - není vůbec špatná. Po přečtení mám najednou o Brně úplně jinou představu a hodně jsem se dozvěděla i o životě v 19. století. Konečně se mi povedlo ujasnit si, jak to asi na Moravě vypadalo, když tudy táhl Napoleon, došly mi některé kroky továrníků Liebiegů  u nás v Liberci, což byla tehdy druhá textilní metropole monarchie.

Foto David Konečný

Knihu jsem přečetla během dvou dnů na cestách a opravdu mě bavila. Podobně nenásilné vzdělávání můžu, takhle nějak by se měla historie učit. Jinak si na své určitě přijdou hlavně Brňané, garantuji, že si výlet do historie s Kateřinou Tučkovou užijí.

Bonus: rozhovor s autorkou a s ředitelem muzea na serveru artikl.cz.

Hodnocení: 90%

Andrea Březinová, Kateřina Tučková a Tomáš Zapletal:  Fabrika

·      Nakladatel:  Host

·      ISBN: 978-80-7491-479-9, EAN: 9788074914799

·      Popis: 1× kniha, brožovaná, 226 stran, 13,6 × 20,4 cm, česky

·      Rok vydání: 2014 (1. vydání)