Extence Gavin: Vesmír versus Alex Woods

Oficiální anotace:

Jedné deštivé noci zastaví celníci v Doveru sedmnáctiletého Alexe. V autě mu najdou 113 gramů marihuany a urnu s ostatky jeho nejlepšího přítele. Alex Woods si uvědomuje, že jeho život nezačal zrovna konvenčním způsobem. Vyrůstá jen s matkou, která je navíc jasnovidka, a je mu naprosto jasné, že za to tu a tam schytá od kluků nakládačku. A ví taky, že se někdy můžou přihodit i ty nejnepravděpodobnější věci – má jizvu jako důkaz. Zatím ale ještě netuší, že ze setkání s mrzoutským samotářem, vdovcem panem Petersonem, vznikne nečekaně přátelství, v němž se naučí, že člověk v životě dostane jen jednu šanci. A že se musí rozhodnout co možná nejlíp.

Díky Neoluxoru se ke mně dostávají knihy, které bych asi jinak nikdy neotevřela. Jednou z nich je i Vesmír versus Alex Woods. Podle oficiální anotace jsem očekávala nějakou fantasy pro dospívající, ovšem když jsem se poohlížela po internetu, jestli má cenu tuhle knihu číst, uhodila mě do očí mě upoutávka britského týdeníku Observer: "Mark Haddon potkal Kurta Vonneguta." Mark Haddon, Podivný případ se psem a můj kdysi oblíbený Kurt Vonnegut? Wow, tak to je tedy výzva. A tak jsem se do téhle 350 stran dlouhé knihy začetla a nestačila jsem se divit...

Alex je zvláštní kluk. Vyrůstá bez otce, jen s matkou, která má obchůdek s esoterickými předměty a vykládá lidem karty. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, kdyby ovšem v deseti letech nezasáhl Alexe do hlavy meteorit. Alex ten zásah překvapivě přežije, byť stráví nějakou dobu v kómatu, ale zůstane mu po něm památka - jizva nad uchem a ... epilepsie. Skoro rok stráví doma a snaží se s pomocí antiepileptik, meditace a zdravého životního stylu najít způsob, jak záchvaty epilepsie minimalizovat. Začne v té době hodně číst, zajímá se - jak jinak - především o neurologii a o vesmír a matematiku. Jenže po nějaké době musí zase nastoupit do školy, a protože jako intelektuál a šprt se zálibou v knihách, se zdravotními problémy, s divnou matkou a bez značkových hadrů a hraček opravdu "nezapadá",  stává se brzy exotem třídy a terčem šikany. Při jednom z pokusů uniknout svým pronásledovatelům z řad spolužáků skončí v cizí zahradě, a tak se seznámí s podivným panem Petersonem, Američanem, veteránem z Vietnamu, fanouškem Kurta Vonneguta a milovníkem marihuany.  Alex se s Petersonem nečekaně spřátelí, i když je dělí několik desetiletí a naprosto jiný životní styl. Nevrlý stařík se stane Alexovi jakýmsi mentorem a otevře mu nové obzory nejen v literatuře, ale i třeba v pěstování trávy. Poté, co Peterson přijde nešťastnou náhodou o svého jediného společníka - psa, založí Alex kvůli svému osamělému příteli dokonce čtenářský kroužek zaměřený na rozbor děl oblíbeného spisovatele. Pohoda ale netrvá dlouho, u Petersona se vyskytne vzácné degenerativní onemocnění mozku, s velmi nepříznivou prognózou (stařík pravděpodobně během několika let přijde o zrak, přestane chodit, mluvit, polykat a bude odkázán na nepřetržitou péči). Petersona i Alexe tahle informace zaskočí, Peterson se neúspěšně pokusí o sebevraždu, společně s Alexem ale najdou řešení. To řešení je dost kontroverzní a říká se mu EUTANAZIE... Dokáže sedmnáctiletý kluk s vlastními problémy obstát v této situaci? A jak to přijme jeho okolí? Je to správné? A co je vůbec správné?

  

Kniha Vesmír versus Alex Woods na mě zapůsobila trochu jako zjevení. Hlavní hrdina Alex je opravdu neskutečný. Nikde to sice není implicitně řečeno, ale kromě epilepsie by asi mohl klidně dostat i nálepku a diagnózu Aspergerova syndromu (druh vysokofunkčního autismu, který se vyznačuje  především potížemi v komunikaci a sociálním chování, které jsou v rozporu s celkově dobrým intelektem a řečovými schopnostmi).  Alex je velmi upřímný, přesný a přímočarý, nedokáže lhát ani podvádět, snaží se být za všech okolností zdvořilý, zároveň je ale naivní a často nedokáže rozeznat, jaké chování se od něj očekává, což přináší řadu úsměvných situací. Velmi na sobě pracuje, je inteligentní, dokáže si zapamatovat neskutečně mnoho informací (od astromonie po literaturu), přesto má ale problémy se sociálními kontakty a s vrstevníky ani s matkou nevychází. Když řeší nějaký problém, pečlivě zvažuje všechny alternativy, včetně těch zcela absurdních, pak vše podrobně naplánuje, nastuduje ohromné množství materiálu, naučí se spoustu specifických věcí a pak plán důsledně realizuje... Jen kdyby mu to ti lidé kolem nekazili - jejich chování je pro Alexe často nepředvídatelné... Kromě Alexe samotného je ale velkým tématem knihy i dobrovolné (a asistované!) ukončení lidského života. Alex musí řešit spoustu otázek týkajících se smrti, kvality života a jeho smyslu, což jsou věci, kterými se teenageři zpravidla nezabývají (a přiznejme si, ani my starší  v tom nemáme úplně jasno). Vše je ale podáno velmi mile, dle situace zábavně i smutně. Autor přiznává inspiraci romány Kurta Vonneguta - kdysi jsem ho přečetla celého a po téhle knize je mi jasné, že se k němu budu muset zase vrátit.

Jedinou výtku, kterou ke knize mám: vadilo mi, že jsem od začátku věděla, jak to dopadne. První kapitola knihy totiž prozrazuje vše a ve zbytku knihy se k tomuto závěru postupně propracováváme. Jenže ono to autorovi stejně tak pěkně všechno do sebe zapadá a v druhé půlce graduje, že mu to asi odpustím:-) Extence Gavin, autor této pozoruhodné knihy, ji napsal ve svých 31 letech a byla to jeho prvotina, za kterou získal řadu ocenění. Další Gavinova kniha by měla vyjít v březnu příštího roku, jmenovat se bude The Mirror World of Melody Black a hrdinku bude tentokrát žena, kterou postihne duševní porucha - už se těším.

Závěrem tedy: chcete-li se něco dozvědět o meteoritech, mozku, epilepsii, Kurtu Vonnegutovi, CERNu, pěstování marihuany, dospívání a eutanazii, neváhejte a pusťte se do knihy Vesmír versus Alex Woods! 

Velké díky Neoluxoru za recenzní výtisk této knihy. 

Hodnocení: 100%

Extence Gavin: Vesmír versus Alex Woods

• Nakladatel: Argo
• ISBN: 978-80-257-0891-0, EAN: 9788025708910
• Originál: The Universe versus Alex Woods
• Překlad: Luňáková, Petra
• Popis: 1× kniha, vázaná, 350 stran, 16,5 × 23,5 cm, česky
• Rok vydání: 2013 (1. vydání)