Poprvé jsem se s Torey L. Hayden seznámila před dvěma lety,
kdy se ke mně čirou náhodou dostala audiokniha s názvem Spratek. Byl to
příběh šestileté Sheily, zanedbaného a týraného dítěte ze speciální třídy pro
děti s poruchami chování, u které její učitelka zjistí nadprůměrnou
inteligenci. Přiznávám, že mě ta kniha tehdy úplně pohltila. Problematika vzdělávání
dětí s různými hendikepy mě velmi zajímá, sama mám dítě s genetickou poruchou
a opožděným psychomotorickým vývojem, takže jsem ráda, když mohu zjistit, jak
to funguje jinde.
Nedávno jsem na stránkách nakladatelství Portál objevila
nabídku recenzovat novou knihu Torey L. Hayden s názvem Tichá holka.
Zajásala jsem a hned se do soutěže přihlásila. Za několik dní na mne čekala na
poště velká obálka s „Tichou holkou“ uvnitř.
O čem je tahle kniha s blonďatým andílkem na obálce? I
tentokrát je v centru pozornosti dítě. Sedmiletá Afroameričanka Venus žije v komplikovaných
rodinných poměrech (9 dětí v rodině, každé s nějakou formou poruchy
učení či mentálního postižení, alkohol, drogy, různí otcové…). Venus chodí do
speciální třídy a … nemluví. Nemluví, nevnímá, vlastně se ani nehýbá. Ovšem někdy
ji zničehonic popadne děs, začne mlátit své spolužáky a je zapotřebí několika
dospělých, aby ji zklidnili. Učitelé se domnívají, že Venus možná neslyší, nebo
že její mentální postižení je tak těžké, že ji neumožňuje přijímat podněty
zvenčí. Na začátku roku se ale ve třídě objeví učitelka Torey a ta se s takovým
přístupem nechce smířit.
Práce ve speciální třídě ale není vůbec jednoduchá, kromě
Venus je tu totiž pár dalších „komplikovaných případů“. Třeba adoptovaná šestiletá
dvojčata Shane a Zane s fetálním alkoholovým syndromem (FAS), kteří jsou
hyperaktivní, mají poruchu pozornosti, problémy s pamětí a s myšlením
vůbec. Nebo osmiletý Jesse s Tourettovým syndromem – pohybovými a zvukovými
tiky, kterého rozhodí každá maličkost. Klid ve třídě pak vrcholně narušuje také
užvaněný a agresivní devítiletý Billy, se kterým si nikdo neví rady, byť se
časem prokáže, že má nadprůměrnou inteligenci. Torey má sice ve třídě
asistentku Julii, ta ale vyznává jiné pedagogické přístupy a životní hodnoty,
takže s Torey nejsou schopné najít společnou řeč. Torey se ale nevzdává,
ze své bohaté speciálně pedagogické praxe vyzkouší snad vše, včetně modifikace
chování prostřednictvím odměn a trestů, začne s dětmi zpívat, vymýšlet
projekty, které nutí spolupracovat a po
mnohaměsíční práci se jí podaří vytvořit systém, který jsou chlapci schopni
akceptovat a ve kterém mohou pracovat. Problém je ale stále s Venus, která
pořád nereaguje a potřebuje neustálou péči a vedení. Torey ji začne předčítat z dětských knížek,
představí ji hrdinku jedné komiksové knížky a při tom se snaží z ní vydolovat
alespoň náznak komunikace. Zároveň také pomalu zjišťuje, co může být v pozadí
Venusiny netečnosti a nemluvnosti. Venus
se díky Torey začne konečně dařit, byť vše není tak jednoduché, jak by se mohlo
zdát…
Knížka se čte výborně. Torey L. Hayden (vlastním jménem Victoria
Lynn Hayden, narozená v roce 1951) je dětská psycholožka a speciální
pedagožka, která ve svých knihách čerpá ze své bohaté profesionální praxe. Torey
se specializuje na výuku dětí s mentálním hendikepem, autismem, s poruchami chování a učení, děti
sexuálně zneužívané i na děti s elektivním
(dnes se používá spíše termín selektivním) mutismem, což je nakonec diagnóza
hlavní hrdiny Venus.
Torey v knize střídá dialogy, úvahy i popis, velmi
autentické jsou části popisující její frustraci ze situace ve třídě (myslím, že většina čtenářů by se v její třídě nechtěla nikdy ocitnout, ani v roli žáka, natož učitele...) i ze vztahu
k asistentce, ještě zajímavější je ale popis metod, kterými se snaží třídu
stmelit a začít děti konečně učit. Velmi oceňuji možnost nahlédnout do systémů
speciálního vzdělávání v USA, líbí se mi, že cílem speciálních tříd je
vždy snaha, aby se děti co nejdříve vrátily do běžné třídy ke svým vrstevníkům
a ve speciálních třídách se řešilo jen to, co nezvládají. I problémový Billy dostává šanci uplatnit
svůj talent a může chodit na projektové hodiny do třídy velmi nadaných dětí v sousední
škole. Systém je průchodný, a to jak v rámci běžného školního dne, tak v rámci celého kalendářního roku. Jen v Česku to zatím vypadá, že přechodem do praktické či speciální
školy se nad žákem zavře voda…
Co mě na knize trochu vadilo, to jsou překlepy a sem tam i
chyby v překladu. Některé anglické říkanky mají své české ekvivalenty –
třeba říkanka Hlava, ramena, kolena, palceJ
Nesedí ani přebal knihy, blonďatý andílek se černošce Venus moc nepodobá…
Přesto je ale Tichá holka knížka, kterou byste neměli
minout, zvlášť, pokud máte dítě se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud Vás zajímají sociální otázky kolem vzdělávání, nebo s dětmi prostě pracujete. Já se po dalších
knihách Torey L. Hayden rozhodně podívám.
Děkuji nakladatelství Portál za recenzní výtisk. Pro zajímavost - web autorky Torey. L. Hayden.
Hodnocení: 90%
Torey L. Hayden: Tichá holka
- Nakladatel: Portál
- ISBN: 978-80-262-0793-1, EAN: 9788026207931
- Originál: Beautiful Child
- Překlad: Bartošková, Linda
- Popis: 1× kniha, brožovaná, 320 stran, 14,7 × 20,5 cm, česky
- Rok vydání: 2015 (1. vydání)
zas mě to zaujalo! Dala jsem si do seznamu nejdřív "Spratka".
OdpovědětVymazatDíky:)
a po knize Spratek jde Tygřice, což je pokračování ;)
VymazatOd Torey Hayden jsem přečetla všechny přeložené knihy, až na tuhle. Díky za upozornění, že vyšla, zjistila bych to jinak asi až mnohem později... Co nejdříve si ji pořídím a přečtu, tato problematika mě velmi zajímá.
OdpovědětVymazat