úterý 15. srpna 2017

Ian Manook: Kruté časy

Jerúldelger, aneb „ten, kterého vychovali šaolinští mniši“ a Ojún, „ta s jizvami na těle i na duši“, mají další případ. Z nebe padají mrtvoly lidí i zvířat, aby se zase vzápětí vypařily… A do toho je Jerúldelger obviněn z vraždy své bývalé spolupracovnice, prostitutky Colette. Podaří se mu sice vymanit se z narafičeného obvinění, ale stejně jsou mu v patách… Kdo? To se vlastně zatím neví….



Komisař se vydává hledat Colettina adoptivního syna, který i s kamarádem Gantulgou zmizel kdesi v Rusku. Cesta ho zavede do několika tajných měst na Sibiři, stopa ale vede dál – ve francouzského přístavu Le Havre je nalezen kontejner plný mrtvých dětí, jediným, který přežil, je Gantulga. Tady se do případu ovšem vkládá francouzský elitní policista Zarza, trochu Jerúledlerovo alter ego. Příběh plný politických skandálů, korupce a zneužívání moci v postkomunistickém Mongolsku, thriller odehrávající se v několika zemích, v několika časových rovinách. Připravte se na třeskutý mráz, smogem pokryté hlavní město, zvláštní mongolské pokrmy, uhrančivou přírodu, vlčí smečky i helikopterové honičky, to vše při teplotách -20 až -30 stupňů Celsia. Rozhodně Vás čekají paličatí vyšetřovatelé i jejich velmi tvrdí odpůrci, ať už patří ke kterékoliv straně – přes mrtvoly jdou všichni.
 

Ian Manook, francouzský novinář a spisovatel (vlastním jménem Patrick Manoukian) procestoval celý svět a hodně času strávil zejména v Asii. Své zkušenosti zúročil v detektivním románu z Mongolska Jerúldelger, který vydal v roce 2013 a který ho proslavil. Kruté časy jsou navazujícím dílem série a i když asi není nutné číst pro pochopení druhého dílu ten první, pokud zachováte posloupnost, budete se lépe se orientovat. 

Já jsem první díl nečetla, ale knížka mě zaujala hned od začátku, zvlášť, když jsem zjistila, jak je to s pojmenováváním kapitol. Opravdu vtipné a škoda, že to nějaký nepozorný editor asi ve třech případech pokazil. Moc mě bavilo zasazení příběhu na Dálný Východ, zvlášť, když dnes je tak snadné si souběžně se čtením reálie googlovat. A tak jsem se dívala na obrázky The Blue Sky Hotelu, zatímco se v něm Ojún převlékala do sexy prádelka, vygooglila si fotky monumentálního rusko-mongolského památníku na vrchu Zaisan, kde Jerúldelger hazardoval v autě, našla jsem si ruské město Krasnokamensk, kde je nejvýznamnější ruský uranový důl a kde byl ve vězení Chodorovskij i tajné mongolské uranové město Mardaj. Moc mě bavily i mongolské reálie, třeba jak soudní patoložka Solongo bydlí v Ulánbátaru v jurtě, nebo popisy některých tradičních místních pokrmů (škoda, že hlava kozy je asi pochoutka, která mi zůstane utajená:-)). 



Co se ovšem týče zápletky a rozplétání starých případů, to už mě tolik nebavilo. Politické thrillery snáším jen od Fredericka Forsytha. Chvílemi jsem se v mongolských jménech přestávala orientovat a nakonec i těch mrtvol na mě bylo trochu moc. V téhle knížce se rozhodně na nějakých detailech nelpí. Prostě naši hlavní hrdinové zabíjejí vždycky v sebeobraně, protože jinak by je snad alespoň občas někdo napomenul, ne? Anebo temnému ranaři se smyslem pro spravedlnost, kterým Jerúldelger bezesporu je, se tyhle věci nepočítají? Nebo prostě Mongolsko?! Harry Hole by koukal. Suma sumárum - stačil by mi mnohem jednodušší příběh, abych si tenhle mongolský román užila stejně dobře. 

Kruté časy jsou ale i tak velmi čtivý a zajímavý román. Pokud se chcete něco dozvědět o tom, jak se v nehostinném a zároveň velice pohostinném Mongolsku žije, s knihami Iana Manooka určitě nešlápnete vedle.


Děkuji Knize ZLÍN za osvěžující letní čtení. 

Hodnocení: 85%



Ian Manook: Kruté časy
  • Nakladatel: KNIHA ZLÍN
  • EAN: 9788074735349
  • ISBN: 978-80-7473-534-9
  • Originál: Les temps sauvages
  • Překlad: Šotolová, Alena 
  • Popis:1× kniha, vázaná, 484 stran, česky
  • Rozměry:13,6 × 20,6 cm
  • Rok vydání:2017 (1. vydání)

Žádné komentáře:

Okomentovat