sobota 14. června 2014

Daniel Glattauer: Dobrý proti severáku

Co hýbe současným světem? Přece technologie... Román po e-mailu už tím pádem ani nepřekvapí...

Tahle kniha se ke mně prostřednictvím internetu vlastně i "dostala". Nedávno jsem totiž někde narazila na projekt Knihoběžník. Co to je? Taková literárně-internetová zábava, jakýsi knižní geocaching. Po světě putují reálné knihy, které mají zároveň své virtuální alter-ego, svůj webový profil. Když knihu někdo najde, tak si ji může nejen přečíst, ale prostřednictvím unikátního kódu, který v ní najde, aktualizuje i její údaje na webu. Do profilu zapíše také to, kde knihu po přečtení zanechal. Může to být třeba v literární kavárně, v knihovně či na nějakém jiném veřejně přístupném místě.

Knihoběžníci, tj. uživatelé tohoto systému, se na webu mohou podívat, jestli se třeba v jejich blízkém okolí nenachází kniha, která by je zajímala, a pokud ano, mohou vyrazit na lov. Tak jsem se ke knize Dobrý proti severáku dostala já - objevila jsem ji v pražské kavárně Friends Coffee House.
Ale teď už zpátky ke knize....
Oficiální anotace:
Dobrý proti severáku je moderní a vtipnou variací na epistolární román. Veškerý děj je popisován formou e-mailů, které si mezi sebou vyměňují obě postavy Emmi a Leo. Kniha se stala fenoménem a získala obrovský ohlas u čtenářů. V Německu prodáno více než 850 000 výtisků, nominace na Německou knižní cenu 2006, práva prodána do 33 zemí včetně USA, Brazílie, Číny, Španělska, Francie, či Ruska.
Hmmm, přiznávám, první, co jsem udělala, bylo vyhledání slova "epistolární"... Co nás v té škole učili? Ok, tak jsem se poučila na wikipedii:

Román v dopisech (někdy také epistolární román, briefroman) je literární útvar, který je tvořen dopisy mezi dvěma nebo více osobami.

Veškerý děj je v románu v dopisech popisován účastníky korespondence. Čtenář tak získává pocit, že nahlíží do soukromé korespondence. Použitím této formy se autor snaží docílit dojmu větší opravdovosti a realismu a zároveň mu umožňuje poskytnout čtenáři více úhlů pohledu, na rozdíl od klasického románu s vševědoucím vypravěčem. Román v dopisech bývá často doplňován o deníkové záznamy nebo novinové zprávy. Tato literární forma zažila největší rozkvět v období osvícenství v 18. století.
Román v dopisech jako literární forma vznikl nejdříve nejspíš z publikovaných dopisů slavných osobností. Ve třináctém století byly v Evropě nesmírně populární dopisy filosofa Pierre Abélarda a jeho milované Heloisy, které popisovaly jejich tragickou lásku. Tyto dopisy byly vloženy do neméně populárního a slavného Románu o růži (1230).
V době osvícenství se proslavily romány v dopisech angličana Samuela Richardsona Pamela (1740) a Clarissa (1749). A ve Francii Montesquieuovy Perské listy (1721), Rousseauova Julie aneb Nová Heloisa (1761). Snad nejznámějším románem v dopisech je kniha Nebezpečné známosti (1782) Choderlose de Laclos, také díky filmovému zpracování Miloše Formana. V Německu patří mezi klasická díla román v dopisech Utrpení mladého Werthera (1774) Johanna Wolfganga Goetheho. Na koni 18. století tato literární forma pomalu ustoupila a začala být více používána až v literatuře 20. století.
Pak už jsem se mohla do "románu" pustit. Děj je jednoduchý. Emma se překlepla, když se e-mailem pokoušela zrušit předplatné jakéhosi časopisu. Podařilo se jí to zopakovat, což vyprovokovalo reakci Lea, onoho nesprávného adresáta. Dvojice si vyměnila několik e-mailů, načež zjistila, že je vzájemná komunikace baví. A tak v ní pokračovala, až to přerostlo v podivnou love story. Podivnou v tom, že se nikdy neviděli na vlastní oči, zamilovali se do obrazu, který si o sobě navzájem vytvořili. A napětí se stupňovalo, až do konce, kdy se řeší, zda má člověk právo opustit svůj dosavadní život (a ublížit jiným) jen kvůli citu, který vypadá jako velmi silný a jedinečný, ale je to opravdu tak?
No, nápad dobrý. Podobných příběhu se na internetu, v sociálních sítích, diskusních fórech a chatech odehrává nespočet. Je to lákavé - člověk se může stylizovat do zajímavější polohy, být vtipný, velmi často je mnohem otevřenější, než ve skutečnosti, protože ve vztahu k neznámému nemá tolik zábran, jako k blízkým osobám. Kniha se čte velmi lehce, přečetla jsem ji za pár hodin. Nicméně, mně osobně byla hlavní hrdinka dost nesympatická, vůbec mi nepřišla tak vtipná, jak o ní tvrdil hlavní hrdina, spíš dost sebestředná a sem tam i hysterická... Takže já jsem tomuhle vztahu moc nefandila... Ale dopadlo to dobře:-) 
  
Nepovažuji tuhle knihu za žádnou velkou literaturu, spíš takové letní čtení - k vodě nebo na cesty. Ale své čtenáře si určitě najde - moje kolegyně z kanceláře si ji půjčila hned:-) Po pokračování už ale asi pátrat nebudu, i když  v češtině vyšlo (Každá sedmá vlna). Každopádně  ale oceňuji, že jsem konečně přečetla nějakou nedepresivní knihu rakouského partnera:-) 
A už se těším, jak ji pošlu zase do světa:-)
Hodnocení: 3/5

Daniel Glattauer:  Dobrý proti severáku (v originále Gut gegen Nordwind)

Nakladatel: Host
Překlad: Iva Kratochvílová 
ISBN: 978-80-7294-394-4, EAN: 9788072943944
Popis: 1× kniha, vázaná, 256 stran, 13,5 × 20,5 cm, česky
Rok vydání: 2010

1 komentář:

  1. Hodně jsem o ní slyšela, zatím jsem jí ale nečetla :) chystám se, tak snad nezklame :)

    OdpovědětVymazat