středa 13. srpna 2014

Henning Mankell: Vrazi bez tváře

První případ komisaře Wallandera. 

Asi před rokem se ke mě dostala kniha Číňan, detektivka rozkročená mezi dvě století a několik kontinentů, zpracovávající i některé důležité historické předěly (opiová válka, zlatá horečka atd.)  Číňan mě nadchl, a tak jsem pátrala po dalších knihách. Zjistila jsem, že Henning Mankell je ten, kdo stvořil komisaře Wallandera, o kterém jsem sice dost slyšela, ale nečetla nic. Protože ale nechápu český nešvar vydávat jednotlivé díly detektivních sérií na přeskáčku (typicky Nesbo), čekala jsem poměrně dost dlouho, než jsem se konečně dostala k prvnímu případu celé série. Naštěstí jsem ho objevila u bratra v knihovně:-)


Tak tedy: Vrazi bez tváře. Začátek je rozhodně zajímavý. Stařičký rolník žijící na samotě jihošvédského venkova se probudí uprostřed noci a něco se mu nezdá. U sousedů ve stáji neřehtá kobyla. A okno je otevřené, to je divné. Nakonec mu to nedá a v sousedním domě objeví krvavou spoušť. Soused byl brutálně zavražděn a jeho žena se zvláštní smrtící smyčkou na krku nemá ke konci daleko. Její poslední slova zní: "cizí". Případ dostane komisař Kurt Wallander, policista, pro kterého je práce vším. Podepsalo se to na jeho soukromém životě, manželka ho před několika měsíci opustila, o své dospělé dceři už skoro nic neví, hodně pije a vůbec žije dost nezdravě. Wallander je brutální vraždou a jejími okolnostmi znepokojený. Píše se totiž rok 1990 a Švédsko má hodně liberální přistěhovaleckou politiku, která je mnoha občanům trnem v oku. V kdysi tak klidné zemi se začínají objevovat drogy, zvyšuje se kriminalita a řada nacionalistických hnutí z toho viní právě přistěhovalce. Co když i za touhle vraždou stojí nějací utečenci? Poté, co se okolnosti případu dostanou do médií, zdvihne se vlna xenofobie. Hoří v nedalekém azylovém domě, jeden Somálec je chladnokrevně popraven. Jenže za vraždou seniorů může být i něco jiného, starý muž vedl dvojí život, byl díky pašování koní za války velmi bohatý, také měl nemanželského syna, obojí pečlivě skrýval. Wallander pečlivě prověřuje každou stopu, na jeho těle přibývají šrámy a rány, ale případ zavražděných starých lidí ne a ne povolit. Ještě 15 stránek před koncem čtenář netuší, kdo je pachatelem...

Je to napínavé a čtivé. Švédsko devadesátých let, to muselo být něco. Uprchlíci z východní Evropy, Afriky, Asie, ti všichni přicházejí po stovkách a tisících. V postupech panuje chaos, je těžké rozlišit, kdo je opravdu potřebný a kdo prchá před svou minulostí. Ani Wallander není z přístupu své země zrovna nadšený, je to ale loajální státní zaměstnanec, a tak se tak i chová. V práci je nesmírně pečlivý, žádnou stopu neopomene. V lecčems se v tom podobá svému norskému kolegovi Harry Holeovi, byť Wallander se hodně spoléhá na kolegy a týmovou práci. Vztah k alkoholu ale mají obdobný:-) Docela zábavné je sledovat devadesátá léta z hlediska technologického. V románu se to ještě stále hemží faxy, přepojováním hovorů, videorekordéry a magnetofonovými kazetami. Nedostatek počítačů a mobilů ale vlastně vůbec nevadí, i bez nich se dá vyřešit vražda. 

Co mě trochu zklamalo, bylo rozuzlení. Nějak jsem čekala, že to bude tajemnější... Navíc ta odfláknutá práce s reáliemi - čeští (a dokonce možná romští) šachisté (!) Lothar a Andreas. Kdyby aspoň Roman a Milan... U překladu jsem na několika místech taky zaváhala nad českým zněním, ale šlo jen o formulace, které asi většině lidí nevadí (třeba: "Táta je v poslední době senilní.", "Rychle si pomyslel, že se asi dopouští služebního přestupku, když jako zastupující velitel policie na venkově odporuje tomu, co káže vrchní kněžka státního úřadu."). Jo a s tou argentinskou smyčkou mi to nějak úplně uniklo... 

I přes drobné výhrady se mi ale Vrazi bez tváře líbili a na další osudy svérázného kriminalisty se docela těším. Však už Mankell v mezidobí napsal nejmíň deset dalších knih s tímto hrdinou. Tak zas někdy:-)

Hodnocení: 4/5

PS: Nejen Wallander, ale i Mankell bude asi docela zajímavý člověk. Se svou ženou, dcerou Ingemara Bergmanna, žije na střídačku ve Švédsku a v Mosambiku. Vzhledem k sugestivním popisům příšerného švédského počasí, které se knihou táhnou jak červená nit, se ostatně není čemu divit:-)




Henning Mankell: Vrazi bez tváře


  • Nakladatel: Host
  • ISBN: 978-80-7294-843-7, EAN: 9788072948437
  • Překlad: Dagmar Hartlová
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 287 stran, 13,5 × 20,5 cm, česky
  • Rok vydání: 2013

2 komentáře:

  1. Detektivky od Hostu většinou stojí za to :) Moc pěkná recenze, na knihu se určitě někdy podívám. A švédské počasí mé domůzalézací povaze zcela vyhovuje, třeba se tam jednou přestěhuju :)

    OdpovědětVymazat
  2. Autor vypadá lákavě, škoda odfláknutéhp překladu...
    Tak jsem si v naší knihovně právě rezervovala toho Číňana - snad se brzy dočkám:)

    OdpovědětVymazat