Magnesii Literu v kategorii publicistika letos vyhrála kniha Terezy Matějčkové: "Bůh je mrtev. Nic není dovoleno". Touhle knihou se zatím ještě prokousávám (a nejsem si jistá, jestli ji dočtu, čekala jsem trochu něco jiného), ale narazila jsem v ní na zajímavou kapitolu s názvem "Tragédie sebevrahů, síla nemocných". Autorka se v ní zabývá knihou švýcarské filozofky Barbary Schmitzové s názvem Jaký život je hoden žití? S touto dámou je v knize následně také velmi zajímavý rozhovor. Zapátrala jsem a zjistila, že Tereza Matějčková knihu "Jaký život je hoden žití?" přeložila do češtiny. V letošním roce ji vydalo nakladatelství Karolinum Univerzity Karlovy, za přítomnosti autorky pak byla kniha představena na letošním Světě knihy.
Oficiální anotace:
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Barboře Schmitzové se v roce 1999 narodila dcera s genetickým postižením (Robinowův syndrom), o několik let později je těžce zasáhla zpráva o tom, že její sestra, oblíbená a úspěšná žena a matka, spáchala sebevraždu. Tyto dvě události byly východiskem ke knize, ve které se autorka z filozofického i sociologického hlediska zabývá otázkou, co dělá život hodným žití a jak můžeme žít smysluplný život i tváří v tvář těžkým výzvám.
Kniha je rozdělena do 8 kapitol, kterým předchází úvod a na závěr je zařazen rozhovor s dcerou.
Úvod. Přístupy k životu, který je hoden žití.
1. To je ale otázka! K subjektivitě života hodného žití
2. Paradox? Jak to, že život s postižením může být hoden žití?
3. Důstojný život a moc norem. Společnost a život hodný žití
4. Autonomie pro sociální bytosti. Sebeurčení a život hodný žití
5. Hlavně zdraví? Nemoc a smysl v životě
6. Dítě, které je jiné. Genetické testy, prenatální diagnostika a život se vzácným dítětem
7. Raději mrtvý než dementní? Staří, demence a život hodný žití
8. „Kde je život, smí být naděje.” Sebevražda a naděje
Proč chceš žít? Rozhovor na závěr
I já jsem během svého života s Carlottou vysledovala, jak mnohovrstevnatý je vztah mezi postižením a identitou. Během našich prvních společných let jsem často pociťovala nejasný strach. Bála jsem se, že Carlottajednou pocítí, že je postižená, že je jiná, že ledačehos, co umí ostatní, ona není schopná. Měla jsem strach z toho okamžiku, kdy jí to budu muset sdělit.
Dopadlo to úplně jinak. To, co může a nemůže, bylo pro Carlottu zkrátka samozřejmostí. Své postižení nikdy nevnímala jako vnější vlastnost, ale jako svou součást, stejně jako k ní patřily i jiné vlastnosti — její výška, světlé vlasy nebo třeba vypravěčský talent. Zivot s postižením ji utvářel a učinil z ní osobu, jíž je dnes. Postižení jí umožnilo rozvinout právě ty vlastnosti, přednosti a zranitelnosti, které z ní činí jedinečnou osobnost.
Nejzajímavější pro mne byly kapitoly, které se týkaly proměny autorčina vnímání zdravotního postižení, neméně zajímavé ale byly statě zaměřené na stáří, nemoci či demenci. Kniha nabízí historické souvislosti a proměny názorů na danou problematiku a také osobní zkušenosti a názory. Autorka dokládá na řadě příběhů, že i se zdravotním postižením je možné prožít šťastný a spokojený život. Doporučuje lidem s postižením pečlivě naslouchat (a nesoudit dle svých vlastních předsudků či anekdotických zkušenost).
Věta, která mnou rezonuje: Vytvořit podmínky, které lidem s postižením opravdu umožní volit mezi alternativami je důležitou výzvou pro budoucnost naší společnosti. Přitom nezáleží na tom, zda se to týká volného času, způsobu bydlení, zaměstnání, politické spolurozhodování či nespočetných každodenních úkonů.
V případě sebevražd pak je dle autorky nutné zejména dodávat nebo zprostředkovávat naději (zkuste třeba tuhle stránku). Sebevražda je často důsledkem tlaků na výkon, tlaků okolního prostředí na perfektnost, což se ukazuje zejména u mladých lidí. Docela jsem koukala, kolik lidí ročně sebevraždu spáchá... V Česku kolem 1300 lidí ročně.
Z rozhovoru s autorkou v knize Bůh je mrtev:
V knize tvrdíte, že kdyby se filozofie víc zajímala o život lidí s postižením, velmi by jí to prospělo. Jak to myslíte?
Budou-li filozofové zohledňovat lidi s postižením, vymaní se ze ho jednostranného důrazu na autonomii a rozum. Protože rozumem a autonomií člověka opravdu nevystihneme. Ale to je celkem zřejmé. Proto chci zdůraznit něco jiného: Mnoho lidí si myslí - kdysi jsem tak uvažovala i já -, že lidé s postižením jsou nepochopitelní, že jsou úplně jiní. To je zvrácená představa. Není to pravda.
S těžce nemocnými lidmi hovoříte pravidelně. Co se člověk jako filozof tedy doví?
Lidé s těžkými postiženími mají často velmi silné představy o tom, co je to například spravedlnost. Je to logické, zažili spoustu nespravedlnosti, často takové nespravedlnosti, které zdravý člověk vůbec nevnímá. Jenže tato příkoří, která jsou pro zdravého neviditelná, mohou něco podstatného vypovídat o tom, v jaké společnosti žijeme. Díky lidem s postiženími získáváme ostřejší pohled na sebe samé. Bez jejich očí vidíme ze světa příliš málo!
Při čtení knihy jsem si několikrát vzpomněla na příběh, který jsem nedávno četla v Deníku N:
Ví, že musí zemřít, dohodl si i termín ve Švýcarsku. Těsně před odjezdem s manželkou pochopili, že to nedokážou . No, nebyla to zrovna nejlehčí kniha na nadcházející léto, ale jsem ráda, že jsem se k ní dostala. Zájemcům o téma, těm, kteří si chtějí srovnat myšlenky a v neposlední řadě rodičům dětí s postižením mohu jen doporučit... Tereze Matějčkové díky za objevení knihy a její představení českým čtenářům.
Hodnocení: 100%
Nakladatel: Karolinum
Edice: Etika
EAN: 9788024657530
ISBN: 978-80-246-5753-0
Doporučená prodejní cena: 280 Kč
Originál: Was ist ein lebenswertes Leben? Philosophishe und biographische Zugänge
Překlad: Matějčková, Tereza
Popis: 1× kniha, brožovaná, 156 stran, česky
Rozměry:12 × 19,8 cm
Rok vydání: 2024 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat