Maja Lunde: Historie včel

Historie včel - tahle kniha způsobila na knižním trhu pozdvižení hned při svém prvním vydání v roce 2017. Mně se tehdy nějak vyhnula, byť jsem si ji dala do seznamu knih, které si chci někdy přečíst. Nakonec na ní došlo na začátku roku 2025, a to díky Ježíškovi, který nechal druhé vydání pod stromečkem.

Historie včel je velmi úspěšným debutem norské spisovatelky Maji Lunde na poli románů pro dospělé. Hlavním tématem jsou - jak už název napovídá - včely, nebojte se ale, že zůstane jen u nich. 

Kniha se odehrává ve třech časových rovinách. První příběh je z poloviny 19. století a přenese nás do Anglie. William, kdysi nadšený biolog, nechal vědy kvůli rychle se rozrůstající rodině (1 syn a 8 dcer!). Pak ale náhle upadl do letargie (těžké depresivní epizody?) a několik měsíců nevstal z postele. Rodina se už obávala nejhoršího, ale nakonec díky intervenci syna  William nachází nový smysl života. Vrací se k zájmu o včely a pokouší se postavit nový typ úlu, který mu přinese slávu a peníze. Pevně doufá, že i jeho syn Edmund v něm najde zalíbení a smysl, zatím ale více zájmu projevuje dcera Charlotte, kterou William spíš snáší, než že by ji vnímal.

Druhá dějová linie nás přenese do USA, do nedávné minulosti roku 2007. George je farmář, který se zaměřuje na chov včel. Je to výnosný business, George plánuje, že včelí společenství ještě rozšíří a bude s nimi kočovat po Státech - velkopěstitelé za opylení platí velké peníze. Počítá s tím, že se zapojí i jeho studující syn Thomas, ten se ale hodlá stát novinářem, což je pro otce velké zklamání. A do toho přijde náhlá krize - syndrom vymírání včelstev, nebo též Colony Collapse Disorder (CCD). Včelařům po celé zemi začnou mizet z úlů včelí dělnice - a přesně to se stane i Georgovi, kterého to naprosto zdrtí.

 

Poslední, dystopická linie knihy, se odehrává v budoucnosti, v roce 2098 v Číně. V té době již na Zemi žádné včely nežijí a jejich opylovací funkci převzali lidé. Hlavní hrdinka Tao rozhodně v dětství nesnila o tom, že bude dlouhé hodiny trávit na větvích se štětečkem z kuřecích peříček a opylovat ovocné stromy. Za každé zaváhání, za každou zlomenou větev se platí, i tak mají všichni pořád hlad. Civilizace se prakticky zhroutila, na jednotlivci nezáleží, pracuje se dlouhé měsíce bez odpočinku. Tao by si strašně přála, aby její pětiletý syn Wei-Wen prožil lepší život, jenže děti v nové době chodí do školy jen do osmi let a pak se musí také zapojit do tvrdé práce. Manžel je s tím, zdá se, smířený, ale Tao se snaží syna vzdělávat. Pak se ale stane něco divného, co život rodiny naprosto rozvrátí - může to být nový začátek?

Ukázka: 

Na květy, které mi ve slabém větru tančily nad hlavou, jsem skoro nedosáhla. Už jsem to téměř vzdala, ale při pomyšlenína důsledky, které by z toho vyplynuly, jsem napnula tělo jako strunu, konečky prstů si květy přitáhla a práci dokončila. Špatně odvedená práce měla vliv na výši mzdy. Stejně tak i nešetrné zacházení se vzácným pylem. Výsledky naší práce však byly viditelné až za šest měsíců, na podzim, kdy byly stromy obsypány ovocnými plody.

Dnes jsem s ostatními ženami pracovala na poli číslo 748. Kolik jich bylo celkem, to jsem netušila. Ale s ohledem na počet pracovních skupin, kterých byly stovky, se dalo usoudit, že jich bude mnoho. Oděny jsme byly v šedých kombinézách a téměř tak splývaly s kmeny stromů. Mimikry. Jen pří práci v korunách stromů mezi květy a listy jsme byly patrné. 

Během práce bylo vždy ticho. Nikdo s nikým nemluvil. Každý se soustředil na svůj úkol a byly slyšet jen naše pohyby mezi větvemi, občas jemné zavrzání dřeva pod naší vahou. Avšak někdy se ozval zvuk, který nás všechny donutil zamrznout v pohybu a poslouchat. Zvuk praskající větve stromu. Každá z nás potom očima hledala příčínu a pachatele. Zlomená větev v podstatě znamenala jen dvě věci, méně ovoce a ještě méně peněz k výplatě.

 

Všechny tři příběhy, které se nakonec také částečně propojí, jsou příběhem o vztazích rodičů a dětí a o očekáváních, která rodiče do svých dětí vkládají (a ti je odmítají naplnit). Zároveň je to ale také o křehké rovnováze mezi člověkem a přírodou. Musím říct, že mě bavily i věci "kolem včel" - zachycení jejich role v ekosystému, zákonitosti fungování jejich společenství i realistické důsledky toho, že včely začnou z našeho světa mizet. Poučila jsem se syndromu vymírání včelstev, o kterém jsem měla jen mlhavé představy (dovedlo mě to dokonce na stránky Českého svazu včelařů) Mimochodem, věděli jste, že Česko má třetí nejvyšší míru "zavčelení" v Evropě (po Maďarsku a Řecku)? Počet včelstev a včelařů ale klesá i u nás, tak snad se těch katostrafických důsledků nedožiju.

  

Každopádně v knize mě bavilo prolínání jednotlivých příběhů a časových rovin, v té čínské části jsem si připadala jak v Problému tří těles:-) A byť je to ekologické poselství vlastně dost naléhavé, nevnímala jsem, že by to bylo nějak na sílu, nebo to ubíralo někam směrem k moralizování, což celkem oceňuju. K zamyšlení ale rozhodně ano.  Knížka má něco přes 400 stran, přečetla jsem ji na dva zátahy.

Maja Lunde (nar. 1975) je úspěšná norská spisovatelka a scénáristka, původně známá především svými knihami pro děti a mládež. Vystudovala literaturu a psychologii na Univerzitě v Oslu. Proslavila se svým románem Historie včel (2015), který se stal bestsellerem ve více než 40 zemích.

Knížka je prvním dílem ekologické tetralogie, tzv. klimatického kvarteta, následují knihy:

• Modrá (o nedostatku vody),
• Kůň Převalského (o vymírání zvířat),
• Sen o stromu (o mizení lesů a paměti lidstva),

zkusím se k nim letos dostat. 

A ještě jeden dodatek - Historie včel mi rozšířila slovník - o termín "kli-fi": literární žánr sci-fi zaměřený na dopady klimatické změny (klimatická fikce). To mi ten rok 2026 pěkně začíná...

Hodnocení: 100 %

Maja Lunde: Historie včel

• Nakladatel: Konstrast
• EAN: 9788027703029
• ISBN: 978-80-277-0302-9
• Doporučená cena: 399 Kč
• Originál: Bienes Historie
• Překladatel: Martin Nagy
• Popis: 1× kniha, vázaná, 416 stran, česky
• Rozměry: 13,5 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2021 (2. vydání)