Dubnové knihy

 

Jana Jašová: Zapalte hranici

Vypadá to, že v poslední době čtu jen detektivky. Není tomu tak, ale v recenzích nějak převažují:-) Tentokrát jsem se pustila do nejnovější knihy Jany Jašové, od které jsem zatím četla jen Krutý měsíc (a ten se mi tedy krutě líbil). 

Kniha s názvem Zapalte hranici nás přenese do malé vesničky Bučina v Železných horách. Sem jezdila hlavní hrdinka knihy Aneta na chalupu, znala všechny místní, prožila tu i první velkou lásku s klukem Olinem. Jenže to bylo před osmnácti lety. A pak se stalo něco, kvůli čemu se Anetě dodnes zdají noční můry, co ji nutí žít na hraně, střídat zaměstnání i partnery, toulat se noční Prahou. Cestou ze zábavy tenkrát nabourali, kamarádka Jana uhořela a Olin, který opilý řídil, skončil ve vězení. Jenže ono to tenkrát nebylo tak jednoduché a ač si Aneta myslela, že pravdu nikdo nezná, objevil se vyděrač, který chce výměnou za mlčení peníze, hodně peněz. A tak se Aneta vrací na místo činu a bere s sebou spolubydlící Veroniku, která se těší na tradiční venkovskou oslavu čarodějnic. Je vyděračem někdo z místních? Olin, který se vrátil z vězení a odvykačky? Tony, Anetin pohledný snoubenec? Může do všeho zasáhnout Anetin bohatý otec, vlivný politik? Proč na Veroniku všichni z vesnice pořád civí? Co by se ještě tak mohlo stát?

Knihu vyprávějí dvě vypravěčky - v er formě Aneta, v ich formě Veronika. Díky tomu to má docela spád, postupně se doplňují díly skládačky, navíc obě ženy jsou velmi rozdílné, což je přitažlivé. Je tu také nějaká temná minulost, která se otiskuje do současných událostí, na druhou stranu mě bavily i ty celkem jednoduché věci týkající se běžného života hrdinek - Veronika třeba čte Roberta Galbraitha nebo poslouchá Radůzu:-) Je to kvůli tomu možná trochu rozvleklejší, ale to mi u takhle odpočinkové knihy vůbec nevadilo, vlastně mi to přidávalo na důvěryhodnosti. 

Jen mám v poslední době pocit, že se nějak opakuje to prostředí, venkov, tajemná minulost - z toho, co se mi na první dobrou vybavuje, tak podobně píše třeba Michaela Klevisová (Vraní oko, Dům na samotě, Letní slunovrat), nebo Jiří Březina (Nalezení). Každopádně tady je třeba autorku pochválit, ta atmosféra Železných hor i oné Valpružiny noci byla docela dobře vykreslená, asi bych se v podobném prostředí (mlýn, podzemí, hrad) taky necítila úplně bezpečně. Řešení zápletky se dá trochu odhadnout, ale nevadí to. Prostě příjemná detektivka, která se mi vyloženě trefila do ročního období (dočteno 28.4., tj. těsně před "čárami").

Jana Jašová je ročník 1968, což mě docela překvapilo - detektivky začala psát až po padesátce (ještě mám šanci začít!:-). Jinak vystudovala žurnalistiku a známá je především jako překladatelka z angličtiny (na svém kontě má několik stovek přeložených knih pro děti i dospělé). Její kniha Krutý měsíc získala žánrovou Magnesii literu  i cenu Jiřího Marka za nejlepší původní českou detektivní a krimi knihu roku 2024, u čtenářů uspěly i její další knihy: Znič to jméno nebo Dravé zvěři napospas (ty na mě ještě čekají). 

Hodnocení: 95%

Jana Jašová: Zapalte hranici

• Nakladatel: Motto
• EAN: 9788026760139
• ISBN: 9788026760139
• Doporučená prodejní cena: 469 Kč
• Popis: 1× kniha, vázaná, 352 stran, česky
• Rozměry:13,2 × 20,5 cm
• Rok vydání: 2026 (1. vydání)

 

Výstava Endles curiosity

Zajímavá výstava, která byla k vidění v Galerii Magnus Art (Galerii J&T Banky) v Karlíně. 

Výstava vybraných děl ze sbírky Sublime Hyacinth

Nikl, Rittstein, Císařovský, Bolf.... Už letmý pohled na jména ze sbírky Sublime Hyacinth napovídá, že její osu tvoří výrazné osobnosti české porevoluční umělecké scény. Manželé Yvette a Boudewijn, kteří za sbírkou stojí, přitom oba pochází z Nizozemska. Na začátku 90. let se ovšem poznali v Praze a právě v Praze začala vznikat, bobtnat a rozpínat se jejich vášeň pro české umění.

Pro sběratele to musela být léta mimořádně dobrodružná. První orientace v nové zemi, hledání opěrných bodů v jejím kulturním terénu, prošlapávání cest k jednotlivým ateliérům i překonávání dnes už téměř nepředstavitelné jazykové bariéry. A především postupné objevování uměleckých osobností a navazování pevných přátelství i filantropických vztahů, které přetrvávají po desetiletí.

Neméně dobrodružnou kapitolou však byl tento proces i pro samotné české současné umění. To je obvykle nahlíženo pohledem insiderů těch, kteří jsou jeho organickou součástí a vyrůstají z téhož kulturního podhoubí. Perspektiva Yvette a Boudewijna je jiná: je to pohled zvenčí, zbavený místních samozřejmostí, vedený zdravým odstupem i bezmeznou zvědavostí.

Navzdory tomu je dnes zpětným pohledem sbírka Sublime Hyacinth reprezentativním výběrem toho, co se především na poli mladé české porevoluční malby za posledních třicet let odehrálo.

Více zde