úterý 7. ledna 2020

Zidrou, Aimée de Jongh: Nevyhnutelná opotřebovanost citů

Před mnoha a mnoha lety, někdy v polovině devadesátek, jsem na karlovarském festivalu viděla film, jehož název jsem už dávno zapomněla. Utkvěla mi z něj jen jedna scéna - sex dvou starých lidí. On - zanedbaný bezdomovec, ona - obtloustlá dámička, oba ve věku tak nad šedesát. Bylo to hrozné. Usoudila jsem, že nejlepší bude zemřít mladý... Anebo, jak zpíval božský Karel: "Být stále mlád, to bych si přál...". Uplynulo čtvrtstoletí a ejhle: jsem nadšená z komiksu Nevyhnutelná opotřebovanost citů... Jojo, tenhle komiks není pro mladý...



I tenhle příběh má dva hrdiny - on se jmenuje Odysseus, je mu 59 let a právě ho vyhodili z práce. Výpověď pro nadbytečnost, ostatní jsou potřebnější, mají děti, hypotéky... Jenže pro Odyssea byla práce stěhováka vším. Manželka mu zemřela už před lety, syn dávno dospěl, vnoučata nejsou na pořadu dne. Odysseus nic jiného než stěhovat neumí, takže hledat si jinou práci nemá smysl. A tak chodí do hospody a na fotbal, kouká na televizi a užírá se. Knížky nesnáší a v práci se za 40 let nacestoval dost.  Jediným vzrušením je už snad jen občasný placený sex, jinak nuda, prázdnota, žádné světlo na konci tunelu. 


„Kolikrát ještě vyrazím na nákupy do supermarketu? Kolikrát si koupím lahev červeného, dvě rajčata a steak (‚Ne moc velký, žiju totiž sám…‘). Kolikrát budu doufat, že na konci uličky narazím na někoho známého, aspoň od vidění? … Kolikrát ještě přijdu pozdravit kamarády z práce? ‚Náhodou‘, protože jsem se šel proběhnout, protože jsem musel podepsat nějaké poslední lejstro … Kolikrát jim ještě budu opakovat, že si užívám života, že mám konečně pohodu? Hlavně jim neříkat, že ve skutečnosti mě jen pomaličku ubíjí plynutí času, jako když moře s krutou vytrvalostí vymílá útes. Podzim života, říká se … spíš sibiřská zima!“




Ona se jmenuje Méditerranée, je jí přes šedesát a právě jí zemřela matka. Kdysi bývala modelkou, fotila dokonce erotické fotografie, ale to už je teď pasé. Na své chřadnoucí tělo se dívá se znechucením a smutkem. Na rozdíl od Odyssea se ale má ještě čím zabavit - po svém otci převzala krámek se sýry a jejich výrobě také věnuje většinu svého času a energie, rodinu si totiž během svého života nějak nestihla pořídit. 

Tihle dva, které zdánlivě už nic moc v životě nečeká, se jednoho dne náhodou potkají a zjistí, že mají ledacos společného - vzpomínky, osamělost, roky... a možná i nějakou společnou budoucnost. Pohádka? Anebo něco, co bychom si všichni přáli?





Nevyhnutelná opotřebovanost citů je velmi zvláštní kniha, zvláštní v tom, že se věnuje tématu, které se tak často nahlas neventiluje. Stáří, samota, smutek, sebelítost, rezignace - to se ještě sem tam v médiích objeví, ale vztah starých lidí, ošklivost stárnoucího těla v kontrastu s touhou po citu, lásce a sexu? Co by tomu řekli lidi?! Tohle všechno je v téhle knize podáno velmi citlivě, poutavě, s humorem. Dobře napsaný scénář (i když konec mi trochu vyrazil dech) je dílem sedmapadesátiletého Belgičana jménem Zidrou, za grafickou podobu (a podíl na scénáři) je třeba poděkovat jedenatřicetileté Holanďance Aimée de Jongh. Inu, v Belgii a v Nizozemí má komiks velkou tradici a rodí se tu tím pádem i díla značně neotřelá. Hořkosladký příběh, který vás zasáhne, i kdybyste se tomu bránili... Víc knih tohohle druhu...





Je to zvláštní, tohle je v poslední době už třetí komiks (po Stínce a Introvertce v hlučném světě), který mě naprosto vtáhl a zaujal. Uklidněte mě, že to není jen mou postupující stařeckou vetchozrakostí, která upřednostňuje obrázky nad drobným písmem? Vypadá to, jako bych si tuto literární formu, tohle "deváté umění" nakonec oblíbila, minimálně tedy v těchto komiksech "pro dospělé". Pokročilý věk přináší i u mne řadu překvapení... 

Chcete-li zjistit, jak to stáří vlastně vypadá, případně se ubezpečit, že třeba ani v budoucnu nemusí být tak zle, zkuste tuhle knihu. Čtení na jeden večer a těch myšlenek, co se vyrojí... Poučení nakonec:  tahle země je i pro starý (a tenhle komiks je i pro mladý...).

   

Hodnocení: 90%





Zidrou, Aimée de Jongh: Nevyhnutelná opotřebovanost citů
  • Nakladatel: Argo 
  • EAN: 9788025728055
  • ISBN: 978-80-257-2805-5
  • Originál: L'obsolescence progrannée de nos sentiments
  • Překlad: Hrách, Ondřej
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 144 stran, česky
  • Rozměry: 19,5 × 26 cm
  • Rok vydání: 2019

Žádné komentáře:

Okomentovat