Angela Marsonsová: Pohřbená pravda

Před vánoci se na knižní trh dostala šestá kniha ze série s vyšetřovatelkou Kim Stoneovou: Pohřbená pravda. Stejně jako předchozí díly se odehrává v Black County, v Birminghamu a okolí, stejně jako předchozí části je to kniha temná a zároveň neuvěřitelně napínavá a čtivá.

Vše začíná poměrně nenápadně: na pozemku na rozhraní dvou policejních okrsků jsou při výukovém archeologickém průzkumu nalezeny lidské ostatky. Dvě skupiny vyšetřovatelů nejsou schopné se dohodnout, kdo případ převezme, a tak se nadřízení  rozhodnou pro experiment: vyšetřování bude společné. Kim se tak ocitá po boku bývalého parťáka, se kterým se před lety rozešla ve zlém. Bude mít vzájemná silná antipatie vliv na výsledek policejní práce? A může Kim vůbec fungovat bez své pravé ruky a mluvčího Bryanta? Mezitím, co se Kim angažuje v pátrání po totožnosti nalezených osob, pouští se její tým do dalších případů, které se v rajónu množí - bezdůvodná napadení přistěhovalců, rasistické útoky, nevydařené únosy, vražda homosexuála.... Postupně se začíná vyjevovat společný jmenovatel: nenávist ke všemu odlišnému... Může tyto případy něco spojovat také s nalezenými ostatky? Více dějových linek každopádně spěje k překvapivému konci...

Zbožňuju tuhle detektivní sérii a na další díl jsem se neskutečně těšila. A vůbec jsem nebyla zklamaná, leda tím, jak rychle jsem tu knihu zase přečetla (ani ne dva večery). Kim je v nejlepší formě, interakce s bývalým kolegou vnášejí do knihy humor a i samostatné vyšetřování osiřelého týmu je zajímavé. Jak osvěžující je číst názory britských policistů na témata, jako je rasismus a nenávist k menšinám. Tak odlišné od české reality... V tomhle ohledu tentokrát vynikala postava IT specialistky Stancey, která se s šikanou a rasismem potkává díky barvě své pleti odmalička a v knize to dokáže dobře analyzovat. Potěšilo mě také, že kniha se tentokrát nepitvá v Kimině minulosti a že prostor nedostala ani ona psychopatická psycholožka, která naši  lehce autistickou kriminalistku tak nenávidí. Nic proti těmto dílům, ale čistá kriminalistická práce mě baví víc. 

 

Pokud si chcete přečíst opravdu skvělou detektivku, doporučuji tuhle sérii, která si drží vysokou úroveň od první do poslední knihy (Pohřbená pravda má na databazeknih.cz 95%, na goodreads.com pak úžasných 4,46). Jediné, co mi na ni vadí, jsou ne moc přitažlivé obálky knih, kdybych tu sérií neznala, tak by mě od ní přebal nejspíš odradil, což by byla vážně škoda. (Odvolávám poté, co jsem se podívala na obálky originálu a jazykových mutací, české přebaly jsou úplně ok). 

Angela Marsonsová uzavřela se svým vydavatelem smlouvu na celkem 16 příběhů s Kim Stoneovou v hlavní roli, tak se máme na co těšit. 

Hodnocení: 100%

 Angela Marsonsová: Pohřbená pravda

• Nakladatel: Kalibr
• EAN: 9788076171534
• ISBN: 978-80-7617-153-4
• Originál: Dead Souls
• Překlad: Kunová, Jana
• Popis: 1× kniha, vázaná, 392 stran, česky
• Rozměry: 15,5 × 23,5 cm
• Rok vydání: 2018 (1. vydání)

V archivu Národního divadla

Na podzim jsem náhodou narazila na nabídku Národního divadla navštívit jejich archiv. Zakoupila jsem vstupenku a po několika měsících konečně vyrazila. V budově na Anenském náměstí, kde archiv Národního divadla sídlí, se nás sešlo 8 a společně jsme tu strávili skoro hodinu a půl. Dozvěděli jsme se, co se v archivu dá najít, jak je organizován, mohli jsme si prohlédnout konvoluty s denními vývěskami z doby založení Národního divadla. Zajímavé byly složky s jednotlivými osobnostmi i podrobnosti, které se uchovávají o každé inscenaci - třeba takové návrhy kostýmů od Jana Zrzavého.:-) Výklad byl poutavý, určitě doporučuji k návštěvě každému milovníkovi divadla:-)

Překvapilo mě, kolik informací už je k dohledání i online - zábava na dlouhé zimní večery:-)

Pár fotek z Archivu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kaspar Colling Nielsen: Dánská občanská válka 2018-2024

V květnu 2016 jsem absolvovala v rámci Noci literatury čtení z knihy Dánská občanská válka, 2018-2024. V karlínské Sokolovně ji uvedl sám dánský autor, úryvky četl herec Jiří Vyorálek. Dystopický příběh z daleké budoucnosti, ve které bohatý a díky programu kmenových buněk téměř nesmrtelný penzista vypravuje svému psovi o tom, jak se v důsledku finanční krize zhroutil na začátku 21. století evropský svět blahobytu, mě docela zaujal, ale nakonec na tuhle knihu z nějakých důvodů nedošlo. 

Vrátila jsem se k ní až teď, o dva a půl roku později, a to z prozaického důvodu, koupila jsem si totiž lístky do Divadla Na zábradlí, které tuto knihu zinscenovalo. Zajímalo mě, z čeho vlastně Na zábradlí vycházeli. 

Jak už jsem předeslala, knihu vypravuje čtyřistapětasedmdesátiletý vypravěč svému psovi Geoffovi. Oba jsou zařazení v programu kmenových buněk a patří tak k elitě, která nikdy nezestárne (mimochodem - Geoff umí mluvit, přemýšlí, pořádá párty pro další elitní zvířata, zároveň si ale ponechává některé psí rysy - věrnost, poslušnost, hravost - je to tím pádem ten nejlepší parťák). Na Zemi je každopádně takových extrémně starých (a extrémně bohatých) lidí více, většinou se stýkají jen mezi sebou, protože normální svět je už nebaví. Všechno zažili, všude byli. A tak si své dny plní hlavně skvělým jídlem, sexem na všechny způsoby a vyprávěním historek. Vypravěč vzpomíná nejraději na své mládí, kdy to všechno začalo: na finanční krizi na začátku 21. století, která vedla ke zhroucení sociálních systémů. Po ní následovala občanská válka, kdy se pořádal lov na bohaté lidi, bankéře a politiky. Autor se na tu dobu dívá se smíšenými pocity, dělal věci, na které zpětně nebyl vůbec pyšný, ve válce se totiž z lidí stává to, co opravdu jsou - krutá zvířata, která baví ubližovat, týrat a zabíjet. Zároveň to ale byla doba, kdy poznal svou jedinou lásku - Leonoru, bojovnici a partyzánku, se kterou ale nemohl zůstat. Vedl totiž dvojí život, byl totiž už tenkrát díky tajnému kontu v Lucembursku a řadě dobrých investičních rozhodnutí velmi bohatý - a právě takové lidi Leonora spolu se svým komandem zabíjela. Po válce svět v krizi zůstal, demografický vývoj byl minimálně pro Evropu nemilosrdný, a i tom, co následovalo, se v knize dočtete. 

Dánská občanská válka je neobyčejně divná kniha. Mísí se tu hluboké úvahy o smyslu lidské existence s naprosto příšernými a odpudivými vsuvkami/povídkami, za které by se nemusel stydět ani  Chuck Palahniuk nebo Cormac McCarthy. Některé příběhy jsou fakt zvrácené (ten o feně a jejich štěňátkách, o farmáři, který nenáviděl svá zvířata, o skrývající se židovské rodině), jiné jsou "jen" divné (o rajčátku, o ženě, jejíž manžel se zastřelil v den jejích narozenin). Nejpříšernější ale je, že si člověk uvědomuje, jak k tomu všemu máme proklatě blízko. Od společenské krize, ztráty důvěry k politické reprezentaci a státní institucím může být k něčemu, co Nielsen popisuje, docela rychlá zkratka. Ufff. 

Co se týče literárních kvalit, nemám pocit, že by tahle knížka držela nějak extra pohromadě. Některé úvahy mi připadají skvělé a vlastně i překvapivé, pak se ale objeví něco zcela laciného a znechucujícího. Pozitivní je, že kniha není dlouhá, 191 stránek zvládnete (nejlépe s podporou alkoholu) za chvíli.  Kontroverzi kniha vzbudila i v samotném Dánsku - hodnocení oscilují od označení za  nejšílenější literární počin roku až po naprosté odsouzení. Pokud Vás baví dystopie podobného typu, pak si tuhle knihu opatřete (Kosmas ji má mimochodem aktuálně asi za 44 Kč), jestliže Vás ale odpuzují dekadentní a zvrácené výjevy, raději se do ní ani nepouštějte. 

Já se teď jen obávám, co na mě čeká v Divadle Na zábradlí....

Hodnocení: 65%

Kaspar Colling Nielsen: Dánská občanská válka 2018-2024

• Nakladatel: KNIHA ZLÍN
• EAN: 9788074733581
• ISBN: 978-80-7473-358-1
• Originál: Den danske borgerkrig 2018-24
• Překlad: Halounová, Lada
• Popis: 1× kniha, vázaná, 191 stran, česky
• Rozměry:13,5 × 20,6 cm
• Rok vydání: 2015 (1. vydání)