Varlam Tichonovič
Šalamov (1907 – 1982), byl ruský spisovatel. Narodil se v rodině
pravoslavného kněze, po ukončení základní školy odešel do Moskvy, kde dva roky
pracoval jako koželuh, aby si vylepšil kádrový profil, poté začal studovat
práva. Poprvé byl roku 1929 zatčen za rozšiřování Leninovy závěti, za tento čin
byl odsouzen na tři roky nucených prací na Severním Urale. Po vypršení trestu se
vrátil do Moskvy a psal, v roce 1937 byl ale opět zatčen a odsouzen za
"kontrarevoluční trockistickou činnost". Dostal pět let s výkonem práce na
Kolymě. V průběhu trestu byl za protisovětskou činnost odsouzen na dalších 10
let, po skončení trestu musel ještě na Kolymě 2 roky zůstat ve vyhnanství.
Celkem v těchto sovětských lágrech strávil 17 let, v roce 1956 byl
rehabilitován jako oběť kultu osobnosti.
Oficiální anotace:
Když po šesti letech strávených
na Kolymě přivezli Varlama Šalamova v lednu 1944 do táborové nemocnice, byl v
bezvědomí a při výšce 185 cm vážil 48 kilogramů. Trpěl nemocí způsobenou příliš
namáhavou prací a dlouhým hladověním. Díky nezištné pomoci několika lékařů – jak
sám píše – „vstal z mrtvých“ a později se stal sanitářem v ústřední táborové
nemocnici zřízené v obci Děbin na levém břehu Kolymy. Levý břeh znamenal zlom v
jeho vězeňském osudu – dal mu šanci stát se znovu člověkem. V povídkách
zařazených do knihy Levý břeh popisuje autor s přesností chirurga nejen
všepohlcující hrůzy táborů, ale také skromná gesta těch, kteří na levém břehu
zachraňovali lidské životy. Šalamov měl k lékařům na Kolymě úctu. Byli pro něj
jediní, kdo dokázali rozpoznat a pochopit lidské utrpení a nezřídka mu i
zabránit. Přesto však povídky nejsou napsány s úmyslem ukázat Levý břeh jen jako
oázu dobra. Šalamov v nich chce zůstat skeptikem, jakým ho učinil tábor: „Zlé by
si měl člověk pamatovat spíše než dobré.“ Kniha Levý břeh je součástí souborného
vydání díla Varlama Šalamova.
Levý břeh
není klasická sbírka povídek. Jde především o popis reálií, o to, co Varlam
Šalamov ve stalinských táborech nucených prací na Kolymě sám zažil. V Sovětském
svazu vzniklo zejména za Stalinovy vlády tisíce táborů, kterými prošly miliony
vězňů. Jak řekl sám Stalin: "Smrt jednoho člověka je neštěstí, smrt
milionu lidí je pouze statistika." Sovětské gulagy nebyly vyhlazovací,
ale byly zaměřeny na využívání otrocké práce vězňů, mezi hlavní úkoly patřila
těžba strategických surovin a stavby náročných projektů
(např. Bělomořsko-baltský kanál). Velká část gulagů ale patřila mezi tzv. tábory
smrti, kde vězni hladověli, mrzli, umírali v důsledku dřiny, nemocí,
nedostupnosti lékařské péče. Takové byly i tábory na Kolymě, kterými Varlam
Šalamov prošel. Co si z toho (mimo jiné) odnesl?
Co jsem viděl a pochopil v lágru:
- Neobyčejnou křehkost lidské kultury a civilizace. Z člověka se při těžké práci, zimě, hladu a bití během tří týdnů stávalo divoké zvíře.
- Pochopil jsem, že přátelství, kamarádství se nikdy nerodí ve skutečně těžkých podmínkách, kdy je v sázce život. Rodí se v podmínkách těžkých, ale snesitelných (v nemocnici, ne ve výkopech)
- Pochopil jsem, že člověk se stal člověkem proto, že je fyzicky silnější, houževnatější než kterékoliv zvíře - žádný kůň by nevydržel práce na dálném severu.
- Viděl jsem, že jediná skupina lidí, která si uprostřed hladu a ponižování zachovala alespoň trochu lidskou tvář, byli lidé nábožensky založení - téměř všichni setkáři a část popů.
- Viděl jsem, jak pádným argumentem může být pro intelektuála obyčejná facka.
- Pochopil jsem, že je možné žít ze zlosti.
- Pochopil jsem, že je možné žít z lhostejnosti.
- Viděl jsem, že ženy jsou slušnější, obětavější než muži - na Kolymě se nestávalo, že by muž přijel za ženou. A žen přijíždělo mnoho.
- Nepotlačitelný sklon ruského člověka k udávání a stížnostem.
- Zjistil jsem, že svět se nedá dělit na dobré a špatné lidi, ale na zbabělce a odvážné. Devadesát pět procent zbabělců je při sebemenším nátlaku schopno nejrůznějších podlostí, které přinášejí smrt.
- Jsem přesvědčen, že lágr je vcelku záporná zkušenost - každá hodina v něm prožitá člověka kazí. Lágr nikdy nikomu nedal a nemohl dát nic dobrého. Na všechny - civilisty i vězně - působí lágr rozkladně.
Kniha Levý břeh představuje velmi působivé a cenné svědectví o tom, čeho jsou lidé schopni... I proto je nutné takové knihy vydávat a hlavně číst...
Hodnocení: 4/5
Varlam Šalamov: Levý břeh
- Nakladatel: G plus G
- Překlad: Sergej a Jan Machoninovi - z ruského originálu Levyj bereg
- Popis: 1× kniha, vázaná, 268 stran
- Rok vydání: 2013 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat