Bernard Minier je francouzský spisovatel, autor bestsellerů Mráz, Kruh a Tma (nevím jak vám, ale mně se dere do paměti dialog knihkupce Dalibora Vrány s krásnou Manuelou na začátku filmu Vrchni, prchni: „Vyjde v nejbližší době něco jako bylo Letiště, Hotel a Nemocnice? Ty knížky se mi dost líbily.“ „Tak v nejbližší době má přijít na trh Nádraží, Pošta a Noclehárna.“ „Prima. Jestli vyjdou taky Jatka, tak mi zavolejte, dala bych je Rudymu k Vánocům…“). No, a právě teď přichází nakladatelství XYZ se čtvrtým dílem série, knihou Noc.
Vše začíná v Norsku, kde je v kostele nalezena brutálně zavražděná žena. Stopy vedou na ropnou plošinu v Severním moři, kde norská inspektorka Kirsten Nigaardová najde složku s fotografiemi. Na jedné je asi pětiletý chlapec, na dalších pak francouzský kriminalista Martin Servaz. A právě za ním do Toulousse se kriminalistka vydá, je totiž velmi pravděpodobné, že fotografie pořídil sériový vrah Julian Hirtmann, po kterém Martin již řadu let pátrá. Martin a Julian mnoho společného, krom velkého obdivu k hudbě Gustava Mahlera i Marianne, Martinovu velkou lásku, kterou Hirtmann před lety unesl. Kirsten s Martinem začnou s pátráním po malém chlapci – znají jen jeho jméno: Gustav. Je to náhoda? Kdo jsou jeho rodiče? Vypadá to, že velký manipulant Hirtmann nalíčil další past… Kdo všechno se chytí?
Noc je mé druhé setkání s Bernardem Minierem. Úspěšná trilogie zmíněná v úvodu mě zatím míjela a jediným dílem, které jsem četla přesně před rokem a které mě popravdě moc nenadchlo, byl Zkurvenej příběh. Do Noci jsem se ale vrhla po hlavě a velmi záhy jsem byla vtažena do děje. Byla to jízda. Zápletka střídá zápletku a Servez? Ten je snad nerozbitný. Tématem knihy je otcovství - ať už ve vztahu ke Gustavovi či k Martinově dceři Margot. Bohužel se ukázalo trochu zavádějícím, že k přečtení Noci není nutné znát předchozí díly – bezpodmínečně nutné to není, děj je dostatečně samonosný, ale přece jsem objevila řadu spoilerů, které mi budou, až se k těm prvním dílům konečně vrátím, kazit překvapení. I tak mě ale TENHLE Minier a TENHLE Martn Servez uchvátili. Konečně sympatický policajt a co víc, zajímavý záporák v podobě Juliana. Krom toho řada neméně překvapivých vedlejších postav – ať už samotná Kirsten Niggardová (sic!), dvojice svérázných podřízených či ta dvojka navenek úspěšných lidí vychovávajících Gustava. Sice mi ty sadomasochistické hrátky nepřišly úplně originální – zřejmě je to od 50Oš nějaká nová literární móda, ale zase vzhledem k Hirtmannově minulosti se to dalo přežít. Je také pravdou, že některé části knihy jsou na hranici uvěřitelnosti, ale je to takové to, kdy si říkáte: klobouk dolů, tohle vymyslet a aby to takhle fungovalo… A jako thriller to vážně funguje výborně. Ocenila jsem humor, pochopila, že autor má rád bouřky, lidi kolem čtyřicítky, statistiku, vážnou hudbu a překvapení na závěr. Zdá se, že na nás čeká kniha č. 5. Budu první, kdo si ji půjde koupit.
Asi Vás nepřekvapí, že jsem okamžitě po zaklapnutí Noci šla shánět předchozí díly. Naštěstí je má doma bratr, tak ušetřím na poličce v knihovně cca 16 cm místa. Bernard Minier mě začal opravdu bavit.
Pokud jste přečetli Mráz, Kolo a Tmu, víte, že Noc je prostě "must read". Pokud o Minierovi zatím uvažujete, doporučuju začít od prvního dílu, víc si to vychutnáte a k Noci se stejně dříve či později (spíš dříve, věřte mi) dostanete.
A ke čtení si pusťte Mahlerovy Písně o mrtvých dětech...
Velké díky AlbatrosMédia za poskytnutí recenzního výtisku.
Hodnocení: 95%
Bernard Minier: Noc
- Nakladatel: XYZ
- EAN: 9788075059741
- ISBN: 978-80-750-5974-1
- Originál: Nuit
- Překlad: Žák, Jiří
- Popis: 1× kniha, vázaná, 536 stran, česky
- Rozměry: 15 × 21,2 cm
- Rok vydání:2018 (1. vydání)
Žádné komentáře:
Okomentovat