neděle 21. února 2021

Petr Fejk: Jak se dělá zoo

Vy mladší si to nemůžete pamatovak, ale Petr Fejk byl zhruba před dvaceti lety (přesněji po povodních v létě 2002) skutečnou mediální hvězdou. Já jsem ho poprvé zaznamenala už konce devadesátek, měli jsme tenkrát společného zaměstnavatele a občas na sebe při nejrůznějších příležitostech narazili. Tehdy po povodních byl ale na každé druhé tramvaji, objevoval se v nejrůznějších časopisech i v televizní reklamě. 



Jak to celé ale začalo? Do pražské zoologické zahrady nastoupil Fejk jako naprostý zelenáč a amatér v roce 1997, měl za sebou kariéru učitele na gymnáziu, poté provozoval skvělý hudební klub Belmondo na Vltavské (bohužel také informace jen pro pamětníky), pak ale nečekaně vyhrál konkurz a stanul v čele zastaralé, návštěvnicky nepřívětivé a rozpadající se zoo. Čekal ho především boj se zaměstnanci, kteří si roky jeli v zajetých kolejích a nehodlali na tom nic měnit. Na životní podmínky zvířat se moc nemyslelo, byť zoo byla v té době zvířaty přeplněná, mnohem víc na obtíž ale byli návštěvníci z řad Pražanů a dalších turistů (termín mufloni z Poslední Aristokratky se tady vyložené nabízí). Změnit nastavení lidí bylo těžké, vyvolalo to velké množství konfliktů a stálo to mnoho energie a osobního nasazení. 


A když se konečně po několika letech začaly věci obracet k lepšímu, začalo se s výstavbou nových pavilónů a změnami uvnitř zahrady, přišla ničivá povodeň roku 2002. Tisíciletá voda, která způsobila, že se zoo ocitla pod vodou. Jestli se něco stalo symbolem té doby, tak to byly osudy jednotlivých zvířat, které národ sledoval z televizní obrazovky. Smutný osud slona Kadíry, kterého nebylo možné evakuovat a musel být zastřelen, stejný konec hrošice Lentilky, u které hrozilo, že ji voda odnese ven z areálu a dojde tak k obecnému ohrožení. Na lachtana Gastona, který Vltavou a Labem doplul až do Německa, si pamatujeme asi všichni, kdo jsme tu dobu zažili. Stovky a tisíce zvířat, které bylo nutné evakuovat, přemístit do horních částí zoo, odvézt do jiných zoologických zahrad. Nezměrné vypětí zaměstnanců a všech lidí kolem zoologické zahrady, zmařené životy zvířat a zničené investice do nové podoby zoo.
 



Byl to právě Petr Fejk, který dokázal zničující situaci obrátit ku prospěchu zoologické zahrady. Díky němu se zvedla nevídaná mediální vlna solidarity, do zoo proudili dobrovolníci, přitékaly peníze od sponzorů, velký balík peněz od zřizovatele, pražského Magistrátu, obrovská vlna zájmu se projevila i v zahraničí, což pomohlo při jednání o zvířatech. V rozmezí několika intenzivních let přišel zázrak, z pražské zoo se stalo jedno z nejnavštěvovanějších míst nejen v Praze, ale i v Česku, zoo se začala umísťovat v první desítce žebříčků o nejkrásnější zoo světa. Vznikly pavilony jako Indonéská džungle, obrovskou popularitu přinesla gorilí rodinka nebo vizuální styl výtvarníka Michala Cihláře, který tehdy se zoo spolupracoval.



 


O tom všem a o mnohém dalším je kniha Jak se dělá zoo, která vyšla loni před vánoci. Petr Fejk ji vydal vlastním nákladem s podporou crowfundingu na Hithitu a velmi otevřeně v ní popisuje své působení v čele této významné instituce. Nemá problém jmenovat konkrétní lidi, se kterými se v souvislosti se zoo střetl (jsem docela zvědavá, jestli se neobjeví nějaké žaloby na ochranu osobnosti), popisuje příhody se zvířaty i s ošetřovateli, nechává nahlédnout do zákulisí expozic i fungování mezinárodních organizací, které zoologické zahrady sdružují. Nepřijdete o jeho náhled na funkci zoologických zahrad ve vztahu k ohroženým zvířatům i běžným návštěvníkům, pobaví vás veselé příhody, kterých se v zoo stávají denně desítky. Petr Fejk je zručným vypravěčem, takže kniha má spád, všudypřítomný je humor i nadhled. Co je skvělé, to jsou ilustrace Tomáše Hřivnáče, trochu jsem se bála, že kniha bude plná amatérských fotografií z nejrůznějších křtů a návštěv celebrit, jak bývá v našich krajích zvykem. Linoryty Michala Cihláře by samozřejmě byly také perfektní, bohužel ale tahle spolupráce nedopadla úplně nejlíp.



Pár citací z Hithitu z úst autora:

Jak to začalo?
S pražskou zoo jsem prožil 13 nejkrásnějších let svého pracovního života. A vždycky jsem si říkal, že je musím sepsat. Protože to byla výjimečná doba plná výjimečných událostí. Zažil jsem v ní nesčetně zvířecích i lidských osudů, povodeň, a hlavně obrovský entusiasmus při zmrtvýchvstání zahrady a jejím přerodu v jednu z nejlepších zoo světa. Být při tom bylo bez přehánění strhující. A myslím, že právě v současné nelehké době nastal ten pravý čas, abych se se čtenáři o svůj optimismem nabitý životní příběh podělil.

Co je můj cíl?
Knihu jsem se rozhodl vydat sám. Protože bůhví jak bude v příštích týdnech a měsících probíhat knižní distribuce. Bude mít nadčasovou podobu, s pevnou vazbou formátu B5 a s ilustracemi špičkového výtvarníka Tomáše Hřivnáče. Chci, aby šlo o důstojné, a přitom čtivé vyprávění pro čtenáře všech generací, kteří se budou ke knize i rádi vracet. Stejně jako se lidé znovu a znovu vrací do pražské zoo.

Jak dlouho jste knihu psal?
Několik let. Ale s různou intenzitou a s dlouhými přestávkami. Hodně kapitol jsem také několikrát přepisoval. Zvláště na začátku psaní, když jsem ještě neměl ujasněný styl. Celkem se jí už věnuji zhruba 5 let.

Detaily
Čeká vás 300 stran textu a ilustrací o těžkých časech v zoo po revoluci, o mých ředitelských začátcích a o povodni roku 2002, jež zničila léta práce, ale také stmelila tým a přinesla energii, kterou tu nikdo nepamatuje. Vrcholem knihy jsou kapitoly o zachraňování zvířat před velkou vodou, plné dramatických momentů a boje o holý život. Bohužel, ne všechny skončily šťastně. Zoo se ale dokázala vzepřít osudu a vyrůst do nové krásy. Každý den se v ní děje něco nového, zajímavého i zábavného. Tak jako na stránkách této knihy.



Pokud máte rádi pražskou zoo, rádi si zavzpomínáte na dobu, kdy jste byli mladí, máte rádi strhující čtení o zvířatech, rádi čtete vyprávění někoho, kdo je do své práce absolutně zapálený, je kniha Jak se dělá zoo tou pravou četbou pro vás. Třeba i proto, že do zoo se teď asi ještě nějakou dobu nepodíváme...

Hodnocení: 100%



Petr Fejk: Jak se dělá zoo
  • Rok vydání: 2020
  • Počet stran 347
  • Jazyk vydání český
  • Vazba knihy pevná / vázaná
  • ISBN 978-80-908051-0-1
  • Náklad 1 000 ks
  • https://petrfejk.cz/




Žádné komentáře:

Okomentovat