pátek 28. prosince 2018

Marie Doležalová: Jeden kopeček šmoulový

Marie Doležalová je česká herečka a blogerka. Krom svých filmových a televizních rolí (třeba Comeback, Pusinky, Vyprávěj, Planeta Yó) se proslavila především svým blogem Kafe a cigárko, který začala psát v roce 2014 a ve kterém popisovala strasti a slasti hereckého života. Velmi upřímně, sebeironicky a vtipně, dokonce tak, že vyhrála nově vzniklou kategorii Blog roku knižní ceny Magnesia Litera. Díky tomuto vítězství vyšlo Kafe a cigárko i knižně a stalo se jednou z nečtenějších knih roku 2015. V tomtéž roce se ovšem Marie Doležalová proslavila ještě jinak, a sice vítězstvím v taneční soutěži Stardance ... když hvězdy tančí. Její taneční partner Marek Zelinka se stal i jejím partnerem životním a momentálně spolu vychovávají dceru Alfrédu. 

Po Kafi a cigárku a po Stardance to chvíli vypadalo, že Marie Doležalová na psaní zanevřela, posléze se ale k blogování vrátila, byť v trochu jiném stylu.  Začala sbírat vzpomínky na své dětství, rodiče  a parodiče. Z  blogu  "po Kafi a po cigárku" vnikla kniha Jeden kopeček šmoulový, která vyšla před vánoci. 



Je to kniha o devadesátkách - o devadesátých letech minulého století, kdy Marie prožívala své dětství  a mládí (je ročník 1987). Můžete se těšit na vyprávění o rodičích, o vyrůstání na sídlišti na malém městě, o nechuti ke sportování ve městě, kde sportují všichni (Trutnov), o seriálech, které v té době letěly (Beverly Hills 90210), o tehdejší módě, o dětských nemocích, dovolených, vánocích... Každá část knihy se věnuje jedné části rodiny, vzpomíná se na babičky, dědečky a jejich zvyky, na rodinné sešlosti, svatby či pohřby, dovolené a výlety, na veselé příhody, které se děly možná ve všech rodinách. Možná je to někdy trochu víc osobní, ale to už je na autorce, co všechno chce ze svého soukromí sdílet.

Marie má zvláštní dar, dokáže do každé všední vzpomínky vtělit něco milého, nostalgického, neobyčejného a tím vyvolá vzpomínky i v hlavě svých čtenářů. Devadesátá léta byla asi tou poslední dobou, kdy se lidé dívali v televizi na stejné pořady, kdy ještě nebyl internet či mobilní telefony, a tak vzpomínky autorky rezonují i v nás, kteří jsme v té době žili, byť nám bylo už třeba mnohem víc. 

Pobavila mě třeba vzpomínka na jídlo, které se vozilo na dovolenou. Párky v konzervě, lunchmeat, kolínka, polévky z pytlíku. Poslední generace, která neznala slovo bio. A přežila to ve zdraví:-)

Kdybych měla vzpomínat na mládí já, tak si asi vezmu k ruce knihy Mé dětství v socialismu,  Čáp nejni kondor od Radůzy nebo Brambora byla pomeranč mého dětství od Bohuslava Vaňka Úvalského. Přesto jsem si ale Jeden kopeček šmoulový přečetla s chutí, a to i přesto, že jsem mládí neprožila v paneláku, nebo že mi nikdy nechcíplo Tamagoči. Rozumím pocitům, které Marie na prahu třicítky má a které dokáže velmi dobře a vtipně popsat. 

Knižka se také neskutečně vydařila graficky. Známá ilustrátorka Eliška Podzimková (spolupracovala třeba se známých kuchařem Jamesem Oliverem) použila autentické fotografie členů rodiny a zakomponovala do nich kresby, malůvky, dětským písmem psané poznámky a dokreslovačky. Je nádhera listovat si touto knihou, povedlo se vytvořit fotografické album snů.

Myslím, že Marie Doležalová svou knihou neudělala radost jen své početné rodině, ale i všem svým čtenářům narozeným v devadesátých letech (a nejen jim).



Děkuji nakladatelství AlbatrosMédia za poskytnutí recenzního výtisku.


Hodnocení: 90 %

Marie Doležalová Jeden kopeček šmoulový
  • Nakladatel: Motto
  • EAN: 9788026713555
  • ISBN: 978-80-267-1355-5
  • Ilustrace: Podzimková, Eliška
  • Popis: 1× kniha, vázaná, 192 stran, česky
  • Rozměry: 20,54 × 20,6 cm
  • Rok vydání: 2018 (1. vydání)

1 komentář:

  1. Zajímavé čtení. Asi bych na tohle neměla nervy. Ono já se řídím tím, že říkám vše na rovinu i bez toho, abych byla blogerka. Podle mě je to jediný efektivní přístup k životu a mezilidské komunikaci. Já mám s Applem taky svoje vlastní zážitky. Mezi ně patří i výměna displeje Apple Watch, která u oficiálního servisu bylo fakt martyrium. Já vím, že je to hodně o konkrétních lidech, ale jestli iStore nabízí takový servis, tak ať jdou do háje.

    OdpovědětVymazat