Tak jsem se rozhodla, že se podívám, co se mi letos vlastně líbilo... A i když jsem přečetla celkem dost knih (byť tedy na mé poměry cca o třetinu míň, než v minulých letech), těch výjimečných věcí zase tolik nebylo. Zkusím tedy vybrat pět (až šest) z každé kategorie.
Nejprve nejlehčí kategorie, non fiction, tedy literatura faktu.
Srovnáno chronologicky, dle data přečtení.
Výborná vzpomínková kniha na dvě originální výtvarnice, sestry Válovy.
Oficiální anotace: Malířky Květa a Jitka Válovy vyrostly a zemřely doma v Kladně. Když jim byly čtyři roky, zemřel jim tatínek a s maminkou a dvěma staršími sestrami se ocitly v opravdové nouzi, která trvala desítky let. K tomu přišla válka a byly totálně nasazeny v Poldi Kladno. Od útlého věku kreslily a snily o malování. Podařilo se jim vystudovat UMPRUM, ale jejich výtvarné pojetí a politický postoj režim nepřijal, zůstaly v ústraní. Zlom nastal až po výstavě v roce 1983, kdy se o jejich existenci a mimořádném talentu dozvěděla veřejnost. Hovory s Jitkou Válovou vedla novinářka Marcela Pecháčková v roce 2009. O Jitce si povídala také s její přítelkyní Adrienou Šimotovou a s několika dalšími osobnostmi včetně Majky Vydrové, Jitčiny asistentky po Květině smrti. Původním záměrem byla kniha rozhovorů. Když Jitka dala autorce k dispozici svůj neuspořádaný archiv s deníky, dopisy, skicami a básněmi, práce na textu na dlouhých dvanáct let zamrzla. Teprve letošní 100. výročí narození dvojčat Válových se stalo impulzem k dokončení knihy. Publikace nabízí velké množství dosud nezveřejněných fotografií a snaží se zachytit tuto jedinečnou umělkyni co nejautentičtěji včetně jejího syrového vyjadřování. Jitka vedla velmi prostý život, často na hraně zoufalství, ale i tak zůstala do posledního dechu veselá. Taková je i tato kniha.
Originální kniha zachycující historii tohohle severočeského městečka - ať už tu německou, nebo tu českou.
Oficiální anotace: Kniha je mozaikou zarámovanou jednou lokací a jedním stoletím. V krátkých kapitolách vedle objektivních dějin stojí osudy tamních rodin, jedinců i žijících pamětníků. Páteř tvoří trefné citace z dobových novin i literatury. Spolu s návratnými motivy a odkazy jde o kompozičně i myšlenkově sevřené dílo okořeněné autorovým vtipem, břitkostí či poetikou.Zrodil se překvapivě živý a citlivý portrét Kučerova rodiště i bydliště, v němž vskutku originálně vyvstávají dramatické dějiny dvojjazyčného a bikulturního města. V jeho osudu, místy mimořádně drsném, je nenápadně skryt i příběh jedné středoevropské země ve dvacátém století.
Saša Uhlová: Hrdinové kapitalistické práce v Evropě
Další obdivuhodný počin Saši Uhlové, která tentokrát vyrazila hledat štěstí jako levná pracovní síla do Evropy. Místa, která by jinak zůstala normálním lidem naprosto ukrytá...
Oficiální anotace: Hrdinové kapitalistické práce v Evropě jsou pokračováním úspěšného reportážního projektu Saši Uhlové – tentokrát z prostředí východoevropských migrantů, kteří se jako levná pracovní síla vydávají hledat štěstí na západ Evropy. Téma pracovních podmínek lidí z východu a jihu Evropy, kteří se neuživí v zemích svého původu, je zde zpracováno formou deníku. V něm autorka popisuje, jak se nechávala zaměstnávat v různých odvětvích, která jsou na levné pracovní síle cizinců často postavena. Jedná se o práci v zemědělství (autorka pracovala na farmě v Německu), o práci v ubytovacích službách (konkrétně v irském hotelu, kde se autorka nechala zaměstnat jako pokojská) a nakonec o péči o seniory (v terénních sociálních službách ve Francii).
Oproti reportážím, které vycházely na Alarmu a které byly značně zkrácené, kniha podává mnohem komplexnější obraz životních trajektorií lidí, kteří opouštějí své domovy, aby se uživili. Také je zde detailněji popsáno, jaký vliv má jejich zranitelnost na trhu práce na pracovní podmínky, včetně porušování nejen zákoníku práce, ale i lidské důstojnosti.
Hrdinové kapitalistické práce 2 názorně ukazují, že chudí lidé jsou kvůli tomu, aby se uživili nebo aby uživili své děti, ochotni podstupovat strašné věci. A také, že platová nerovnost mezi východem a západem Evropy je dlouhodobě neudržitelná a ohrožuje evropskou integraci.
Vít Samek: Bulbem záchranáře
Pokud vaše znalosti o první pomoci pocházejí ještě ze školy, příp. ze sledování seriálů Sanitka nebo Nemocnice na kraji města, měli byste s tím něco dělat. Tohle je určitě dobrý první krok. A ještě se celkem i pobavíte...
Oficiální anotace: To máte: pád z výšky, mrtvice, epilepsie, tonutí, dopravní nehoda... Pořád se něco děje! A právě vy můžete být náhodou u toho a pomoci zachránit lidský život. Třeba i vašeho blízkého. Existuje snad něco lepšího, na co být v životě hrdý? Po jednom návratu z noční se záchranář Vít Samek rozhodl, že čerstvé zážitky ze služby popíše kamarádům na své facebookové stránce. A od té doby je za obrovského ohlasu publikoval skoro každý týden. Jeho vyprávění totiž nelze číst bez záchvatů smíchu, častého slzení a následné úlevy – to když se na konci příběhu dočtete, jak v dané situaci správně postupovat. Čtenáři ovšem chtěli víc. A proto teď v rukou držíte nejzábavnější knihu o první pomoci, která kdy byla napsána.
Mimo jiné se dozvíte
- Jak zvládnout první pomoc u nejčastějších úrazů a nemocí.
- Proč zahájit resuscitaci masáží srdce a proč nikdy nedýchat do cizího člověka.
- Jaká specifika přináší ošetření malého dítěte.
- Kdy za vámi vyrazí letečtí záchranáři a proč používají vojenské brýle.
- Jak komunikovat s dispečery, aby odborná pomoc přijela co nejrychleji.
- Že si teď hned máte stáhnout aplikaci Záchranka!
Kniha Víta Samka je o superhrdinech mezi námi. O profesionálních záchranářích, lékařích, ale také o nás, obyčejných smrtelnících, kteří si – máme-li dobré informace a trochu kuráže – můžeme superhrdinský plášť taky občas přehodit přes ramena.
Renata Kalenská: Orgány nepatří do nebe
Fascinující kniha o transplantacích, hlavně ledvin a jater. Rozhovor s hlavním "mágem" tohohle oboru Jiřím Froňkem + příběhy jeho pacientů. Neuvěřitelné, co dnešní medicína dokáže!
Oficiální anotace: Novinářka Renata Kalenská v roce 2018 podstoupila transplantaci ledviny a slinivky. Za záchranu svého života vděčí špičkovému transplantačnímu týmu z pražské nemocnice IKEM, který vede přednosta Jiří Froněk. O jejich práci se však rozhodla vyprávět už o něco dříve, když měla možnost sledovat Froňka při operaci na sále a viděla, s jakým zápalem chirurgii provádí. Vedla s ním proto obsáhlý rozhovor a mluvila také s řadou pacientů po transplantaci, jejichž příběhy jsou jen stěží uvěřitelné.
Tato kniha vzdává hold nejen mimořádné osobnosti české transplantační chirurgie, ale především všem lidem, kteří tváří v tvář smrti prokazují obrovskou odvahu, nezdolnost ducha, nezištnost a lásku k bližnímu. Dokazuje, že čím blíž smrti se ocitáme, tím lépe chápeme skutečnou hodnotu života.
Rozhovory s Jiřím Froňkem a pacienty doplňují kněz a lékařský etik Marek Orko Vácha a psychiatr Radkin Honzák.
Možná ještě stojí zato zmínít pár knih, které se mi do TOP5 nevešly, ale také stojí za pozornost.
David Attenborough: Život na Zemi
.jpg)
